Nátisk se vrací se třemi poznámkami z předtiskového oddělení tiskárny: dvouprocentní světlo v přechodu se při 133 lpi neudrží, bílý text v negativu potřebuje spread (mírné rozšíření) a firemní červená leží mimo gamut CMYK, takže ji bude třeba tisknout jako přímou barvu nebo složit v rozšířeném gamutu. Každá poznámka je opodstatněná a každá mění cenu, vzhled nebo termín; rozhodnout o nich ale dokáže jen ten, kdo tisková data schvaluje a ví, co znamenají. Tento slovník tiskových pojmů definuje výrazy, které se objevují v cenových nabídkách tisku obalů, v předtiskových zprávách, nátiscích a při schvalování v tisku, od objemu anilox válce a deformace desky až po Delta E, G7 a názvy běžných tiskových vad.
Jak používat tento slovník tiskových pojmů
Stránka je určena nákupčím obalů, designérům, manažerům kvality a obalovým inženýrům, kteří schvalují tisková data a potištěné vzorky, ale sami tiskové stroje neobsluhují. Každé heslo uvádí definici, vysvětluje, jak daná věc funguje nebo jak se měří, tam, kde to dává smysl, přidává typické hodnoty a říká, co mění pro kupujícího: cenu, barvu, čitelnost nebo vhodnost pro styk s potravinami. Typické hodnoty jsou jako takové označeny, protože stroje, desky, barvy i potiskované materiály se liší; hodnoty pro konkrétní zakázku určuje tiskárna a potvrzuje je při nacenění a technickém posouzení.
Nadpisy uvádějí nejprve český termín, poté anglický ekvivalent (EN), zkratky a německý (DE) nebo nizozemský (NL) termín, pokud se běžně používá v korespondenci s dodavateli. Hesla jsou v každé sekci řazena abecedně podle anglického termínu. Pokud má téma na tomto webu vlastního průvodce, heslo na něj odkazuje pro podrobnější výklad.
Tato stránka je součástí slovníku obalů. Sesterské slovníky pokrývají pojmy ze zpracování a výroby, obalové materiály, zkoušení, kvalitu a vady a regulaci, udržitelnost a obchod. Zušlechťovací efekty, jako je ražba fólií, reliéfní ražba a laminace, jsou definovány ve slovnících zpracování a materiálů; zde jsou pouze tiskové laky.
Tiskové technologie a typy tiskových strojů
Jak se obraz dostane na potiskovaný materiál a jaké konfigurace strojů se objevují v nabídkách na obaly. Výběr technologie podle produktu a velikosti nákladu je popsán ve srovnání flexotisku, ofsetu, hlubotisku a digitálního tisku.
Flexotiskový stroj s centrálním přítlačným válcem (CI; EN: central impression flexo press)
Stroj s centrálním přítlačným válcem uspořádává všechny flexotiskové barevné jednotky kolem jednoho velkého temperovaného přítlačného válce, takže pás zůstává v kontaktu se stejným válcem od první barvy po poslední. Protože se pás mezi jednotkami nemůže natáhnout ani uhnout, je soutisk velmi stabilní, a proto CI stroje dominují flexotisku na tenkých, tažných fóliích a na papíru pro tašky a balicí papíry. CI stroje mají běžně šest až deset barevných jednotek a při jednom průchodu potiskují jednu stranu pásu.
Digitální tisk (EN: digital printing; DE: Digitaldruck; NL: digitaal drukken)
Digitální tisk vytváří obraz přímo ze souboru, inkjetem nebo tonerem, bez desek a válců. Náklady na přípravu jsou minimální a každý kus se může lišit, ale cena za kus s rostoucím množstvím klesá jen málo, takže digitální tisk je nejsilnější u krátkých nákladů, prototypů, potištěných vzorků a verzovaných designů. Přímé barvy se obvykle simulují z barevné sady stroje, nemíchají se, a barevný systém je třeba pro obaly na potraviny ověřit stejně jako kterýkoli jiný.
Viz: srovnání flexotisku, ofsetu, hlubotisku a digitálního tisku
Suchý ofset (EN: dry offset; DE: Trockenoffset)
Suchý ofset potiskuje hotové kulaté nádoby, například plastové kelímky, vaničky a víčka: reliéfní desky nanášejí jednotlivé barvy na společnou ofsetovou gumu, která pak celý obraz přenese na otáčející se nádobu. „Suchý“ znamená, že se nepoužívá vlhčicí roztok, na rozdíl od ofsetového tisku. Protože se všechny barvy setkávají za mokra na jedné gumě, nelze je čistě přetiskovat, a proto se motivy skládají z barev vedle sebe a z rastrů, nikoli z pravého trappingu nebo přetisků. Papírové kelímky se takto netisknou; potiskují se naplocho před tvarováním.
Viz: potisk papírových kelímků
Elektrofotografie (tonerový tisk; suchý nebo kapalný toner; EN: electrophotography)
Elektrofotografie je digitální technologie, při níž laser nebo LED zapisuje obraz jako elektrostatický náboj na válec, nabité částice toneru jsou k obrazu přitahovány a toner je poté přenesen na potiskovaný materiál a zafixován. V obalech se používá suchý i kapalný toner, ten druhý hlavně pro skládačky, etikety a flexibilní obaly v krátkých nákladech. Kvalita obrazu na vhodných materiálech se blíží ofsetu; rychlost a maximální formát jsou nižší než u konvenčních strojů.
Flexotisk (flexo; EN: flexography; DE: Flexodruck; NL: flexodruk)
Flexotisk tiskne z vyvýšených pružných fotopolymerních desek, které barví rytý anilox válec, a barvu přenáší přímo na potiskovaný materiál. Běží rychle na rolích i na vlnité lepence, pracuje s vodou ředitelnými, rozpouštědlovými i UV barvami a je dominantní technologií pro papírové tašky, balicí papíry, ubrousky, plastové fólie a obaly z vlnité lepenky. Moderní desky s vysokým rozlišením a ploché body zúžily kvalitativní rozdíl proti ofsetu, zejména na fóliích.
Viz: srovnání flexotisku, ofsetu, hlubotisku a digitálního tisku
Hlubotisk (rotační hlubotisk; EN: gravure, rotogravure; DE: Tiefdruck; NL: diepdruk)
Hlubotisk tiskne z kovových válců s vyrytými miliony drobných buněk, jeden válec na barvu; buňky se plní řídkou barvou, stěrka očistí povrch a potiskovaný materiál si barvu z buněk vybere přítlakem. Barva je sytá a při dlouhých nákladech velmi stabilní, ale rytí válce je drahé, takže se hlubotisk vyplatí u dlouhých nákladů neměnných motivů, většinou na fóliích pro laminované flexibilní obaly.
Viz: srovnání flexotisku, ofsetu, hlubotisku a digitálního tisku
Hybridní tisk (EN: hybrid printing)
Hybridní tisk kombinuje dvě tiskové technologie v jedné lince, nejčastěji digitální inkjetovou jednotku integrovanou do flexotiskového nebo ofsetového stroje, takže statické prvky se tisknou konvenčně a variabilní nebo verzované prvky digitálně v jednom průchodu. Termín se používá také pro stroje kombinující flexo, sítotisk či jiné jednotky a pro „hybridní“ UV barvy nebo hybridní rastrování, proto je vhodné zeptat se dodavatele, co přesně tím myslí.
Inkoustový tisk (inkjet; jednoprůchodový, vícenásobný průchod; EN: inkjet printing)
Inkoustový tisk vystřeluje drobné kapky barvy z trysek tiskových hlav přímo na potiskovaný materiál pod digitálním řízením. Jednoprůchodové stroje potisknou celou šířku jedním průchodem pod pevnými hlavami a hodí se pro průmyslové objemy obalů; vícenásobné (skenovací) tiskárny pohybují hlavami sem a tam, jsou pomalejší a používají se hlavně pro vzorky a velmi krátké náklady. V obalech jsou běžné vodou ředitelné a UV inkjetové barvy a vhodnost pro obaly na potraviny závisí na konkrétním barevném systému a jeho dokumentaci.
Řadový flexotiskový stroj (EN: inline flexo press)
Řadový flexotiskový stroj má barevné jednotky v horizontální řadě, každou s vlastním přítlačným válcem, a pás nebo arch prochází od jedné k další. Jednotky jsou snadno přístupné, uspořádání se hodí pro silnější materiály, například karton, a do téže linky lze zařadit navazující operace, jako je výsek, lakování nebo laminace. Tuto konfiguraci mají úzkopásmové etiketové stroje a mnoho flexotiskových linek pro kelímkový karton a skládačky.
Knihtisk (EN: letterpress; DE: Buchdruck; NL: boekdruk)
Knihtisk tiskne z pevných vyvýšených forem pastovitými barvami, nanášenými lehkým přítlakem („kiss“). Dříve hlavní komerční technologie má dnes v obalovém tisku malý podíl, hlavně jako UV knihtisk na úzkopásmových samolepicích etiketách a v některých linkách na kelímky a víčka. Je to reliéfní technologie, ze které se vyvinuly flexotisk a suchý ofset.
Úzký a široký pás (EN: narrow web and wide web)
Úzký a široký pás označují šířku rolových strojů. Úzkopásmové stroje, obecně s tiskovou šířkou do přibližně 500 mm (20 in), jsou typické pro etikety a krátké náklady flexibilních obalů; širokopásmové stroje, často s šířkou výrazně nad 1 000 mm, potiskují fólie a papír pro tašky, balicí papíry a sáčky ve velkých objemech. Definice se mezi dodavateli liší a šířka stroje je pro kupujícího důležitá hlavně proto, že omezuje, kolik položek lze vedle sebe na pás vytisknout.
Ofsetový tisk (ofset, litho; EN: offset lithography; DE: Offsetdruck; NL: offsetdruk)
Ofsetový tisk tiskne z plochých desek, na nichž obrazové plochy přijímají mastnou barvu a neobrazové plochy vodu; obraz s barvou se přenáší na gumový potah a z něj na arch nebo pás. Poskytuje nejostřejší detail a nejplynulejší přechody z běžných technologií a je standardem pro skládačky, polotovary kelímků a litolaminované krycí vrstvy vlnité lepenky. „Litho“ je obvyklá britská obchodní zkratka.
Viz: srovnání flexotisku, ofsetu, hlubotisku a digitálního tisku
Post-print a pre-print (potisk vlnité lepenky; EN: post-print and pre-print)
Post-print znamená tisk přímo na hotovou vlnitou lepenku, obvykle flexem v jedné až třech barvách, zatímco pre-print znamená tisk krycí vrstvy na rolích, flexem nebo hlubotiskem, než se na vlnovce spojí s vlnou. Pre-print dává plynulejší tóny a hodí se pro velmi velké náklady; post-print je běžný u krabic na pizzu, přepravních krabic a většiny poštovních krabic. Třetí cesta, litolaminace, nalepuje na vlnitou lepenku arch potištěný ofsetem pro fotografickou kvalitu.
Tisk na rub a povrchový tisk (EN: reverse printing and surface printing)
Při povrchovém tisku se barva nanáší na vnější stranu potiskovaného materiálu, kde je přímo vidět; při tisku na rub se tiskne na vnitřní stranu průhledné fólie, takže je vidět skrz fólii, obvykle před laminací fólie s další vrstvou. Podklady pro tisk na rub jsou zrcadlově převrácené a bílá se tiskne jako poslední, za barvami. Barva pak zůstává chráněná uvnitř laminátu, mimo dosah spotřebitele i potraviny. Většina laminovaných sáčků je tištěna na rub; nákupní tašky se obvykle tisknou povrchově.
Sítotisk (EN: screen printing; DE: Siebdruck; NL: zeefdruk)
Sítotisk protlačuje barvu jemnou síťovou šablonou na potiskovaný materiál a nanáší výrazně silnější vrstvu barvy než flexo nebo ofset. Dává krycí bílou, výraznou barvu na tmavých nebo strukturovaných materiálech a hmatové či vyvýšené efekty; rotační sítotiskové jednotky se pro tyto efekty někdy přidávají do etiketových a skládačkových linek. Je pomalý a vhodný pro jednoduché motivy s málo barvami, takže zřídka bývá hlavní technologií u jednorázových gastronomických obalů.
Viz: srovnání flexotisku, ofsetu, hlubotisku a digitálního tisku
Archový ofset (EN: sheet-fed offset)
Archový ofset vede strojem jednotlivé nařezané archy, obvykle se čtyřmi jednotkami pro procesní barvy plus jednou či dvěma jednotkami pro přímé barvy a lakovací jednotkou v lince pro lak nebo disperzní lak. Na každém archu je rozmístěno několik položek, které se poté vysekávají. Je standardní cestou pro skládačky, krabičky na hamburger a jídlo s sebou z kartonu, polotovary kelímků a litolaminované krycí vrstvy tam, kde záleží na jemném písmu a fotografických obrazech.
Viz: srovnání flexotisku, ofsetu, hlubotisku a digitálního tisku
Etážový flexotiskový stroj (EN: stack flexo press)
Etážový stroj má flexotiskové barevné jednotky uspořádány nad sebou na jedné nebo obou stranách svislého rámu, každou s vlastním přítlačným válcem. Je kompaktní a umí potisknout obě strany pásu jedním průchodem, ale soutisk na tažných fóliích je méně přesný než u CI stroje, protože pás mezi jednotkami volně prochází. Etážové stroje jsou běžné pro papírové tašky, balicí papíry a jednodušší práce na fóliích.
Rotační ofset (s výměnnými sleeve; EN: web offset, variable-sleeve offset)
Rotační ofset tiskne ofsetovým tiskem na nekonečný pás, nikoli na archy. Stroje s výměnnými sleeve mění sleeve s deskou a gumou, aby změnily délku tiskového opakování, díky čemuž lze technologii použít pro flexibilní obaly, etikety a role kelímkového kartonu, často s UV nebo EB barvami. Konkuruje hlubotisku a flexu tam, kde je potřeba obraz v ofsetové kvalitě a časté změny motivu.
Flexotisk: stroj, anilox a tiskové desky
Součásti, které určují, kolik barvy flexotiskový stroj nanese a jak ostře tiskne. Tyto pojmy vysvětlují, proč nabídky na flexotisk uvádějí náklady na desky, proč si jemné obrazy a plné plochy konkurují o stejný anilox a proč je délka opakování dána strojem.
Počet buněk anilox válce (lineatura aniloxu; EN: anilox cell count, screen count; linky na palec, linky na cm)
Počet buněk anilox válce je počet vyrytých buněk na lineární palec nebo centimetr povrchu anilox válce. V obalové praxi se obvykle používá od přibližně 200 linek na palec (80 na cm) pro silné nátěry, bílou a vlnitou lepenku až po 1 000 linek na palec (asi 400 na cm) či více pro jemný tisk z procesních barev na fólii. Běžné pravidlo říká, že počet buněk aniloxu má být alespoň čtyřikrát až šestkrát vyšší než lineatura desky, aby nejmenší body podpíralo více buněk a nezapadaly do jediné.
Anilox válec (EN: anilox roll; DE: Rasterwalze; NL: aniloxrol)
Anilox válec je rytý kovový válec nebo válec s keramickým povlakem ve flexotiskovém stroji, jehož počet a objem buněk dávkují přesný, rovnoměrný film barvy na tiskovou desku. Většina moderních anilox válců je z laserem rytné keramiky se šestihrannými buňkami v úhlu 60°, které se pomalu opotřebovávají a lze je důkladně čistit. Jemné válce s malými buňkami se hodí pro rastry a detail, hrubé válce s velkým objemem nanášejí plné plochy a bílou a opotřebovaný nebo částečně ucpaný anilox je častou příčinou posunu barvy mezi náklady.
Viz: srovnání flexotisku, ofsetu, hlubotisku a digitálního tisku
Objem anilox válce (BCM; EN: anilox volume; cm³/m²)
Objem aniloxu je objem barvy, který buňky anilox válce unesou na jednotku plochy; v USA se vyjadřuje v BCM (miliarda krychlových mikronů na čtvereční palec), v Evropě v cm³/m², přičemž 1 BCM odpovídá zhruba 1,55 cm³/m². Typické hodnoty se pohybují přibližně od 1 do 2,5 BCM pro rastrové práce, od 3 do 5 BCM pro linky a plné plochy a výše pro krycí bílou, nátěry a vlnitou lepenku. Objem do značné míry určuje tloušťku vrstvy barvy, a tedy sytost plných ploch; určení aniloxu spolu s barvou je způsob, jak udržet opakovatelnou barvu flexa při opakovaných objednávkách.
Komorová stěrka (EN: chambered doctor blade; DE: Kammerrakel)
Komorová stěrka je uzavřený systém dodávky barvy, v němž dvě stěrky, jedna stírací a jedna těsnicí, vytvářejí proti anilox válci uzavřenou komoru, kterou je čerpána barva. Udržuje barvu v uzavřeném okruhu, což omezuje odpařování rozpouštědla a změny viskozity, brání pěnění a umožňuje rychlejší výměny barev. Je standardním barvicím systémem moderních flexotiskových strojů pro obaly.
Stěrka (rakle; EN: doctor blade; DE: Rakel; NL: rakel)
Stěrka je tenká ocelová, plastová nebo kompozitní čepel přitlačená k nabarvenému válci a stírající přebytečnou barvu, takže barva zůstává jen ve vyrytých buňkách. Ve flexu stírá povrch aniloxu, aby se na desku dostalo odměřené množství; v hlubotisku stírá válec, aby barva zůstala jen v obrazových buňkách. Úhel, tlak a opotřebení čepele ovlivňují stejnoměrnost vrstvy barvy a poškozená čepel se projeví jemnými pruhy ve směru tisku.
Ploché body (flat-top; EN: flat-top dots)
Ploché body jsou body flexotiskové desky s plochou tiskovou plochou a ostrými hranami namísto zaoblených vrcholů, které vznikají při běžné digitální expozici desky, kde kyslík ze vzduchu omezuje vytvrzení nejmenších bodů. Vyrábějí se expozičními systémy s kyslíkovou bariérou nebo s vysoce intenzivními LED a udrží menší body ve světlech, dávají stabilnější nárůst bodu při změnách přítlaku a často nesou povrchové rastrování pro sytější plné plochy. Pro kupujícího ploché body obvykle znamenají plynulejší přechody a lepší jemný detail za mírně vyšší cenu desky.
Přítlak (nastavení přítlaku; EN: impression)
Přítlak je kontaktní tlak mezi deskou a potiskovaným materiálem a mezi aniloxem a deskou, nastavený vzdáleností od přítlačného válce. Flexo má běžet s nejlehčím přítlakem, který přenese úplný obraz; nadměrný přítlak vytlačuje barvu k okrajům prvků desky, zvětšuje body, způsobuje halo a zaplňuje negativní písmo. Přítlak se upravuje při seřizování stroje a může se měnit s opotřebením desky, stlačením pásky a tloušťkou materiálu.
Lehký přítlak (EN: kiss impression)
Lehký přítlak je minimální kontaktní tlak, při kterém deska právě přenese úplný, rovnoměrný obraz na potiskovaný materiál bez viditelného rozmáčknutí. Je cílovým nastavením pro flexo a knihtisk, protože udržuje nárůst bodu nejnižší a jemný detail otevřený. Na hrubých nebo vlnitých površích, například kraftovém papíru a vlnité lepence, je často potřeba o něco větší přítlak, aby se dosáhlo do nejnižších míst povrchu.
Montážní páska (stlačitelná páska pro montáž desek; EN: mounting tape; DE: Klischeeklebeband)
Montážní páska je oboustranná lepicí páska se stlačitelným pěnovým jádrem, kterou se flexotiskové desky upevňují na válec nebo sleeve, obvykle o tloušťce přibližně 0,38 až 0,55 mm. Hustota pěny mění tisk: měkčí pásky desku odpružují a snižují nárůst bodu v rastrech, tvrdší pásky dávají lepší nános barvy v plných plochách a střední pásky se používají tam, kde deska nese obojí. Přesnost montáže a volba pásky jsou jedním z důvodů, proč se opakované zakázky na znovu namontovaných deskách mohou tisknout mírně odlišně.
Fotopolymerní deska (flexotisková deska, klišé; EN: photopolymer plate, cliché; DE: Klischee; NL: cliché)
Fotopolymerní deska je pružná reliéfní tisková deska používaná ve flexu, vyrobená z vrstvy světlocitlivého polymeru na polyesterové podložce, která se zobrazí, exponuje UV světlem a zpracuje rozpouštědlem, vodou nebo teplem tak, aby obrazové plochy zůstaly vyvýšené. Běžné tloušťky jsou 1,14 mm pro fólie a úzký pás a 1,70 mm pro papír a široký pás, u post-printu na vlnité lepence se používají tlustší a měkčí desky o tloušťce zhruba 3 až 7 mm. Desky jsou jednorázovým nákladem na barvu a motiv, v německých nabídkách se uvádějí jako Klischeekosten, a lze je uložit a použít při opakovaných objednávkách, pokud se motiv nemění.
Viz: srovnání flexotisku, ofsetu, hlubotisku a digitálního tisku
Tiskový válec (EN: plate cylinder)
Tiskový válec je válec flexotiskového stroje nesoucí namontované desky, přímo nebo prostřednictvím sleeve, a při každé otáčce přenáší barvu z desky na potiskovaný materiál. Jeho obvod spolu s tloušťkou desky a pásky určuje délku tiskového opakování, takže každý stroj má sadu dostupných opakování. Motiv, jehož délka nevyhovuje dostupnému opakování, vyžaduje jiný válec nebo sleeve, případně upravené rozložení.
Deformace desky (korekční faktor; EN: plate distortion, distortion factor)
Deformace desky je protažení tiskové plochy flexotiskové desky ve směru obvodu válce, když se plochá deska navine na válec nebo sleeve. Předtisková příprava ji kompenzuje zkrácením obrazu v tomto směru o korekční faktor, který závisí na tloušťce desky a délce opakování a obvykle činí jedno až několik procent. Bez kompenzace je vytištěný obraz delší než tisková data, což je důležité u délek tašek, poloh panelů a čárových kódů.
Sleeve (tiskový návlek; EN: plate sleeve, bridge sleeve)
Sleeve je lehká válcová trubice, na kterou se montují flexotiskové desky a která se na stroji nasouvá na vzduchový trn namísto výměny těžkých ocelových válců. Mezilehlé (adaptérové) sleeve zvětšují průměr trnu, aby na stejném stroji mohly běžet různé délky opakování. Sleeve urychlují výměnu zakázek a umožňují montovat desky mimo stroj a ukládat je připravené pro opakované objednávky.
Povrchové rastrování (mikrobuňky; EN: surface screening, microcell screening)
Povrchové rastrování je velmi jemný vzor drobných buněk nebo textur zobrazený do plných ploch flexotiskové desky. Vzor narušuje hladký povrch desky, takže barvu nese a uvolňuje rovnoměrněji, což dává vyšší hustotu plných ploch a méně mramorování a pinholingu, zvláště na fóliích. Aplikuje se v předtiskové přípravě nebo při výrobě desky a nemění tisková data, která kupující dodává.
Pojmy z hlubotisku
Pojmy týkající se hlubotiskových válců a toho, jak drží barvu. Týkají se hlavně laminovaných sáčků a dalších flexibilních obalů s dlouhými náklady.
Hloubka a objem buněk (hlubotisk; EN: cell depth and cell volume)
Hloubka buňky udává, jak hluboká je každá vyrytá buňka hlubotiskového válce, a objem buňky, kolik barvy pojme; spolu s otvorem buňky určují, kolik barvy každá plocha vytiskne. Hloubky se obvykle pohybují od několika mikrometrů ve světlech po zhruba 40 mikrometrů či více v plných plochách a změnou velikosti a hloubky buněk hlubotisk vytváří tóny bez viditelných rastrových bodů. Objem buňky je po vyrytí válce pevně daný, a proto je barva hlubotisku při dlouhých nákladech tak stabilní.
Chromování (hlubotiskové válce; EN: chrome plating)
Chromování je tenká vrstva tvrdého chromu, silná několik mikrometrů, nanesená galvanicky na vyrytý měděný povrch hlubotiskového válce. Chrání měkkou měď před opotřebením stěrkou, takže válec může tisknout velmi dlouhé náklady, a opotřebené válce lze odchromovat, opravit a znovu pochromovat. Někteří dodavatelé nabízejí alternativní tvrdé povlaky v reakci na omezení chromování šestimocným chromem.
Stěrka (hlubotisk; EN: doctor blade, gravure)
V hlubotisku stěrka stírá veškerou barvu z hladkého, neobrazového povrchu vyrytého válce a ponechává barvu v buňkách. Protože hlubotisk tiskne přímo z válce, je nastavení stěrky rozhodující: opotřebená nebo zubatá čepel zanechává na potisku jemné linky barvy, známé jako pruhy po stěrce (doctor streaks) nebo závoj (hazing). Úhel a tlak čepele patří k seřízení stroje, nikoli k zadání kupujícího, ale pruhy jsou častým důvodem odmítnutí hlubotiskových rolí.
Elektromechanické rytí (EN: electromechanical engraving)
Elektromechanické rytí vytváří buňky hlubotiskového válce diamantovým rydlem kmitajícím vysokou frekvencí, řízeným digitálními daty obrazu, a vyrývá tisíce buněk za sekundu. Velikost a hloubka buněk se mění společně s tónovou hodnotou. Je nejrozšířenější metodou rytí pro hlubotisk a hlavní nákladovou položkou sady hlubotiskových válců.
Elektrostatická asistence (ESA; EN: electrostatic assist)
Elektrostatická asistence je systém, který mezi přítlačný válec hlubotisku a tiskový válec přivádí elektrický náboj, aby se barva vytáhla z buněk na potiskovaný materiál. Snižuje výskyt vynechaných bodů, tedy tečkovaného vzhledu, který vzniká, když hrubé nebo méně stlačitelné materiály nedosednou na každou buňku. Používá se zejména na papíře a kartonu a ve světlech.
Hlubotiskový válec (EN: gravure cylinder; DE: Tiefdruckzylinder)
Hlubotiskový válec je ocelový nebo hliníkový základní válec, pokovený mědí, s vyrytými obrazovými buňkami a dokončený chromem, který v hlubotisku nese jednu barvu. Jeho obvod určuje délku opakování a šířka plochy maximální tiskovou šířku. Válce jsou drahé na výrobu, ale vydrží velmi dlouhé náklady a lze je uložit pro opakované objednávky, proto se hlubotisk hodí pro stabilní, dlouhodobě běžící motivy.
Laserové rytí (hlubotisk; EN: laser engraving)
Laserové rytí vytváří hlubotiskové buňky buď ablací masky na válci před chemickým leptáním, nebo přímým laserovým rytím vhodného povrchu válce. Umožňuje tvary a hrany buněk, které elektromechanické rytí nedokáže, například velmi ostré písmo a linky, a často se používá tam, kde záleží na jemném písmu a vektorových prvcích. Jakou metodu použít, volí výrobce válců, ale může ovlivnit, jak se jemný detail reprodukuje.
Pojmy z ofsetového tisku
Ofset závisí na rovnováze mezi vodou a barvou na desce. Tyto pojmy se objevují ve zprávách z tisku a v diskusích o stálosti barvy na skládačkách a kelímcích.
Ofsetová guma (EN: blanket; DE: Gummituch; NL: rubberdoek)
Ofsetová guma je pryžový potah (textilie s pryžovým povrchem) navinutý na válec ofsetového stroje, který přijímá obraz s barvou z desky a přenáší jej na arch. Její stlačitelnost umožňuje, aby obraz dosedl rovnoměrně i na mírně nerovný karton. Poškozená nebo promáčknutá guma tiskne lokální vadu na každém archu, dokud není vyměněna, a stav gumy ovlivňuje nárůst bodu.
CTP (osvit desek přímo z počítače; EN: computer-to-plate)
CTP je proces zobrazení tiskových desek přímo z digitálních dat laserem, bez filmu. V ofsetu jsou CTP desky hliníkové se světlo- nebo teplocitlivou vrstvou; ve flexu je ekvivalentem digitální zobrazení fotopolymerní desky. CTP dává ostré, opakovatelné body a umožňuje tiskárnám levně vyrábět ofsetové desky znovu, proto se ofsetové desky často považují za spotřební materiál, nikoli za skladované nástroje.
Vlhčicí roztok (EN: fountain solution, dampening solution; DE: Feuchtmittel)
Vlhčicí roztok je roztok na vodní bázi nanášený na ofsetovou desku, aby neobrazové plochy zůstaly vlhké a odpuzovaly barvu. Je obvykle mírně kyselý, zhruba pH 4,5 až 5,5, a obsahuje přísady řídící povrchové napětí a vodivost; tradičně se přidával isopropylalkohol a stále běžnější jsou systémy se sníženým obsahem alkoholu nebo bez něj, které snižují emise. Jeho stav ovlivňuje rovnováhu barvy a vody, schnutí a stabilitu tisku.
Rovnováha barvy a vody (EN: ink-water balance)
Rovnováha barvy a vody je rovnováha mezi množstvím barvy a vlhčicího roztoku na desce ofsetového stroje. Příliš mnoho vody emulguje barvu, zakaluje barvy a zpomaluje schnutí; příliš málo nechá barvu rozlézat do neobrazových ploch, což je vada zvaná tónování (scumming, toning). Udržení stabilní rovnováhy po celý náklad je jedním z hlavních faktorů stálosti barvy v ofsetu.
Ofsetová deska (hliníková deska; EN: offset plate)
Ofsetová deska je tenká hliníková deska se zrnitým, upraveným povrchem a zobrazenou vrstvou, na které obrazové plochy přijímají barvu a neobrazové plochy vodu; nemá žádný reliéf. Na každou barvu je potřeba jedna deska, včetně přímých barev a někdy i laku. Ofsetové desky stojí mnohem méně než flexotiskové desky nebo hlubotiskové válce, takže změna motivu stojí hlavně čas seřízení, nikoli nástroje.
Barvy, schnutí a vytvrzování
Chemie barvy rozhoduje o přilnavosti, odolnosti proti otěru, zápachu a vhodnosti pro styk s potravinami. Pravidla pro barvy na potištěných obalech na potraviny shrnuje průvodce o shodě obalů pro styk s potravinami.
Slepování (blocking; DE: Verblocken)
Slepování je nežádoucí přilnutí povrchů potištěného materiálu v roli nebo stohu, takže se vrstvy lepí nebo se barva při oddělování odtrhává. Příčinou je nedostatečně zaschlá nebo vytvrzená barva, zbytkové rozpouštědlo, nadměrné teplo nebo tlak při skladování a fólie s nadměrnou koronovou úpravou. Zjišťuje se blokovou zkouškou, při níž se potištěné vzorky stlačí k sobě za tepla a tlaku, a je nejdůležitější u fóliových tašek a potištěných rolí skladovaných v teplých podmínkách.
Koronová úprava (EN: corona treatment; DE: Coronabehandlung)
Koronová úprava vystavuje povrch plastové fólie vysokonapěťovému elektrickému výboji, který jej oxiduje a zvyšuje jeho povrchovou energii, takže barva a lepidla povrch smáčejí a přilnou. Je nezbytná pro tisk na polyethylen a polypropylen. Účinek v čase slábne, protože přísady migrují na povrch, takže fólie skladovaná týdny může vyžadovat před tiskem novou úpravu, a obě strany musí být upraveny, pokud se tisknou obě.
Schnutí a vytvrzování (EN: drying and curing)
Schnutí mění kapalnou vrstvu barvy v pevnou odstraněním vody nebo rozpouštědla odpařením a vsáknutím, u oxidačních ofsetových barev vsáknutím a oxidací; vytvrzování ji mění v pevnou chemickou reakcí spouštěnou ultrafialovým světlem nebo elektronovým paprskem. Vodou ředitelné a rozpouštědlové flexo a hlubotiskové barvy schnou horkým vzduchem mezi jednotkami a za nimi, zatímco UV a EB barvy se vytvrzují téměř okamžitě. Neúplné zaschnutí nebo vytvrzení je základní příčinou obtahování, slepování, zápachu a migrace, takže sušicí kapacita často omezuje rychlost stroje a pokrytí barvou.
Povrchové napětí v dynech (povrchová energie; EN: dyne level, surface energy; dyn/cm, mN/m)
Povrchové napětí v dynech vyjadřuje povrchovou energii potiskovaného materiálu v dyn/cm (číselně rovná mN/m) a ukazuje, zda ho barva smáčí a přilne k němu. Neupravený polyethylen má typicky přibližně 30 až 31 dyn/cm a tiskárny po koronové úpravě obvykle míří na zhruba 38 až 42 dyn/cm nebo více, přičemž vodou ředitelné barvy vyžadují horní hranici. Kontroluje se dynovými testovacími pery nebo testovacími barvami před tiskem.
EB barva (vytvrzovaná elektronovým paprskem; EN: EB-curable ink, electron beam; DE: ESH-Farbe)
EB barva se vytvrzuje svazkem elektronů, který polymeruje vrstvu barvy okamžitě, bez fotoiniciátorů, které UV barvy potřebují. Vytvrzování se obvykle provádí v dusíku, aby kyslík neovlivňoval reakci. EB barvy a laky se používají v ofsetu a flexu pro flexibilní obaly a skládačky, kde se vyžaduje vysoká odolnost a nízká migrace, protože neobsahují zbytky fotoiniciátorů; zařízení je drahé a nachází se jen na omezeném počtu linek.
Pokrytí barvou (EN: ink coverage)
Pokrytí barvou je podíl potištěné plochy pokryté barvou a obecněji celkové množství barvy nanesené na motiv. Vysoké pokrytí, například velké plné plochy nebo obrazy přes celou plochu do spadávky, spotřebuje více barvy, vyžaduje více schnutí, zvyšuje riziko obtahování, kroucení a prosvítání na tenkých papírech a může ovlivnit hodnocení recyklovatelnosti. Zpracovatelé motivy s vysokým pokrytím na balicích papírech a hedvábném papíře často posoudí ještě před naceněním a mohou navrhnout lehčí vzor.
Viz: potisk nepromastitelného papíru
Trapping barev (přenos barvy na barvu; EN: ink trapping, wet trapping; DE: Farbannahme)
Trapping barev ve smyslu tiskového stroje je schopnost již vytištěné vrstvy barvy přijmout další barvu vytištěnou přes ni. Špatný trapping způsobuje, že přetištěné barvy, například červená složená z purpurové a žluté, vypadají slabě nebo mramorovaně. Měří se denzitometrem a vyjadřuje se jako zdánlivé procento trappingu, běžně podle Preucilova vzorce. Nezaměňovat s předtiskovým trappingem, což je záměrný přesah sousedních barev (viz Trapping v části Předtisková příprava a tisková data).
Barva s nízkou migrací (EN: low-migration ink; DE: migrationsarme Druckfarbe)
Barva s nízkou migrací je barevný systém navržený a použitý tak, aby migrace jeho složek do potraviny zůstala za zamýšlených podmínek použití pod platnými limity. Nejde o jediný právní status: vhodnost se posuzuje pro konkrétní použití, obvykle s odkazem na pokyny EuPIA a švýcarskou vyhlášku SR 817.023.21 (příloha 10), a barva musí být správně zaschlá nebo vytvrzená, při dodržení správné výrobní praxe, jak v EU vyžaduje nařízení (ES) č. 2023/2006. Od 1. ledna 2027 doplňuje německá vyhláška o tiskových barvách (Druckfarbenverordnung) pozitivní seznam látek pro barvy na materiálech určených pro styk s potravinami.
Viz: shoda obalů pro styk s potravinami
Barva bez minerálních olejů (EN: mineral-oil-free ink; DE: mineralölfreie Druckfarbe)
Barva bez minerálních olejů je barva vyrobená bez složek minerálních olejů, relevantní zejména pro oxidační archové ofsetové barvy, které tradičně používaly destiláty minerálních olejů a dnes běžně používají deriváty rostlinných olejů. Kupující ji požadují, protože uhlovodíky minerálních olejů (MOSH a MOAH) mohou z obalu migrovat do potraviny. Vyřadí tak barvu jako zdroj minerálních olejů, nic však nemění na minerálním oleji, který už obsahuje recyklované vlákno; proti němu je nutná bariéra nebo karton z primárních vláken.
Viz: bariéry proti minerálním olejům a bezpečné skládačky pro potraviny
Pigment (EN: pigment)
Pigment je jemně namletá, nerozpustná barevná částice dispergovaná v pojivu barvy; dává barvě odstín, sytost a odolnost proti světlu a rozpouštědlům. Obalové barvy jsou téměř výhradně pigmentové, zatímco barviva, která se rozpouštějí v nosiči, se používají v některých inkjetových barvách a ve speciálních aplikacích. Volba pigmentu omezuje, které barvy Pantone lze s danou řadou barev namíchat, a ovlivňuje světlostálost, krytí i cenu.
Zbytkové rozpouštědlo (EN: retained solvent)
Zbytkové rozpouštědlo je malé množství organického rozpouštědla zbylé v potištěné a laminované fólii po zaschnutí, měřené plynovou chromatografií a obvykle vyjadřované v mg/m². Vysoké zbytkové rozpouštědlo může způsobit zápach, pachuť, slepování a slabé laminační spoje, proto se flexibilní obaly pro potraviny potištěné rozpouštědlovými barvami běžně uvolňují k expedici až po ověření dohodnutého limitu. Týká se hlavně rozpouštědlového flexa a hlubotisku na fóliích.
Obtahování (EN: set-off; DE: Abliegen)
Obtahování je nežádoucí přenos barvy z potištěného povrchu jednoho archu nebo vrstvy pásu na rub dalšího ve stohu nebo roli. U obalů na potraviny je to otázka bezpečnosti potravin i kosmetická vada, protože se barva může dostat na stranu ve styku s potravinou; nařízení (ES) č. 2023/2006 vyžaduje, aby barvy na straně, která není ve styku s potravinami, nepřenášely látky na stranu ve styku s potravinami přes materiál ani obtahováním. Zpracovatelé je kontrolují volbou barvy, schnutím, pokrytím barvou, napětím role a tlakem ve stohu.
Viz: potisk nepromastitelného papíru
Rozpouštědlová barva (EN: solvent-based ink)
Rozpouštědlová barva používá jako kapalný nosič organická rozpouštědla, například ethanol, ethylacetát nebo podobné směsi, ve flexu a hlubotisku typicky s nitrocelulózovými, polyuretanovými nebo polyamidovými pojivy. Rychle schne, snadno smáčí fólie s nízkou povrchovou energií a dává silnou přilnavost, lesk a hustotu, ale uvolňuje těkavé organické látky, které se musí odsávat a zneškodňovat. Zůstává široce používána pro tisk fólií a laminovaných flexibilních obalů.
UV barva (barva vytvrzovaná UV zářením, LED-UV; EN: UV-curable ink, UV ink; DE: UV-Farbe)
UV barva obsahuje monomery, oligomery a fotoiniciátory, které téměř okamžitě polymerují při vystavení ultrafialovému světlu, namísto schnutí odpařováním. Systémy LED-UV vytvrzují úzkopásmovým světlem, typicky kolem 365 až 395 nm, s nižší spotřebou energie a menším teplem než rtuťové lampy. UV barvy dávají vysoký lesk, odolnost proti otěru a rychlou manipulaci; u obalů na potraviny mohou zbytkové fotoiniciátory a monomery migrovat, takže jsou vyžadovány UV systémy s nízkou migrací a úplné vytvrzení.
Viskozita (EN: viscosity; DE: Viskosität)
Viskozita je odpor kapalné barvy proti tečení, který řídí, kolik barvy buňka aniloxu nebo hlubotisku nabere a uvolní a jak se barva na potiskovaném materiálu rozlévá. Flexo a hlubotiskové barvy jsou kapalné a měří se výtokovými pohárky v sekundách, zatímco ofsetové barvy jsou pasty charakterizované lepivostí (tack) a reologií. Viskozita během nákladu roste s odpařováním rozpouštědla nebo vody, proto stroje přidávají ředidlo, aby držely cílovou hodnotu; nekontrolovaná viskozita je klasickou příčinou posunu barvy ve flexu.
Vodou ředitelná barva (EN: water-based ink; DE: wasserbasierte Druckfarbe)
Vodou ředitelná barva používá jako hlavní kapalný nosič vodu, s akrylovými nebo podobnými pojivy a malým množstvím aminů či pomocných rozpouštědel, která udržují pryskyřice rozpuštěné a upravují pH. Má nízké emise a zápach a je standardem pro flexo na papírových taškách, balicích papírech, ubrouscích a vlnité lepence. Na fóliích schne pomaleji, obvykle vyžaduje intenzivnější koronovou úpravu a větší sušicí kapacitu a může být o něco méně lesklá než rozpouštědlová barva.
Viz: potisk nepromastitelného papíru
Zahnův pohárek (výtokový pohárek; EN: Zahn cup, viscosity cup; DE: Auslaufbecher)
Zahnův pohárek je malý ponorný pohárek s kalibrovaným otvorem ve dně, používaný na stroji k měření viskozity kapalné barvy jako počtu sekund, za které se pohárek vyprázdní, popsaný v ASTM D4212. Pohárky jsou číslovány podle velikosti otvoru, přičemž pro flexo barvy je běžný Zahn č. 2; v Evropě jsou také široce používány výtokové pohárky DIN 4 mm a ISO (ISO 2431). Hodnoty jsou srovnatelné jen u stejného typu pohárku při stejné teplotě barvy.
Barevné normy a měření
Jak se barva zadává, měří a udržuje v toleranci. Rozhodnutí kupujícího o přímých barvách, CMYK a tolerancích vysvětluje průvodce Pantone a CMYK u obalů.
CIELAB (Lab, L*a*b*)
CIELAB je barevný prostor, definovaný Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1976, který popisuje jakoukoli barvu třemi hodnotami: L* pro světlost, a* pro červeno-zelenou osu a b* pro žluto-modrou osu. Je nezávislý na zařízení, takže hodnotu Lab změřenou na schváleném vzorku lze předat kterékoli tiskárně jako číselný cíl. Tolerance Delta E se počítají jako vzdálenosti mezi hodnotami Lab.
CMYK (procesní barvy; čtyřbarvotisk; EN: process colours, four-colour process; DE: Skalenfarben)
CMYK je čtyřbarevný tiskový proces využívající azurovou, purpurovou, žlutou a černou barvu tištěné jako rastrové body, který reprodukuje široké spektrum barev a obrazů. Efektivně reprodukuje fotografie, ale firemní barvy odpovídá jen přibližně, v závislosti na potiskovaném materiálu, nárůstu bodu a vyvážení barev. Mnoho obalových motivů kombinuje obrazy v CMYK s jednou nebo dvěma přímými barvami pro loga.
Barevný gamut (EN: colour gamut)
Barevný gamut je celý rozsah barev, které lze danou kombinací tiskového procesu, sady barev a potiskovaného materiálu reprodukovat. CMYK na natíraném kartonu má širší gamut než CMYK na nenatíraném kraftu a mnoho sytých firemních barev, například některé oranžové, zelené a modré, leží mimo jakýkoli gamut CMYK. Barva mimo gamut se musí tisknout jako přímá barva, složit v rozšířeném gamutu, nebo přijmout jako aproximace.
Barevný profil (ICC profil; EN: colour profile, ICC profile)
Barevný profil je datový soubor ve formátu standardizovaném Mezinárodním barevným konsorciem (ICC), který popisuje, jak zařízení nebo tiskové podmínky reprodukují barvu, a spojuje jeho hodnoty CMYK nebo RGB s hodnotami Lab nezávislými na zařízení. Předtisková příprava používá profily k převodu obrazů do cílových tiskových podmínek a k jejich simulaci na nátiscích a obrazovkách. Dodání tiskových dat ve špatném profilu nebo v RGB je častou příčinou barvy, která na obrazovce vypadá správně a v tisku špatně.
Delta E (ΔE; barevná odchylka; EN: colour difference)
Delta E (ΔE) je jediné číslo vyjadřující rozdíl mezi dvěma barvami, vypočítané z měření spektrofotometrem v barevném prostoru CIELAB; čím nižší číslo, tím blíže shoda. Tolerance u obalů se dohadují mezi kupujícím a tiskárnou, nejsou stanoveny zákonem, a u přímých barev se podle potiskovaného materiálu a důležitosti pohybují často kolem 2 až 4 ΔE00. Spolu s tolerancí je nutné uvést vzorec, protože starší ΔE76 a novější ΔE2000 dávají pro stejnou dvojici barev různé hodnoty.
Delta E 2000 (ΔE2000, ΔE00, CIEDE2000)
ΔE2000 je vzorec barevného rozdílu publikovaný CIE v roce 2001, který upravuje prostou vzdálenost Lab podle ΔE76 o světlost, sytost a odstín, takže stejné číslo přesněji odpovídá stejnému viditelnému rozdílu napříč barevným rozsahem. Orientačně platí, že asi 1 ΔE00 se blíží hranici, kterou vyškolené oko za kontrolovaného osvětlení rozliší, a kolem 2 je zřetelné při porovnání vedle sebe. Je doporučeným vzorcem pro barevné tolerance u obalů.
Denzitometr (EN: densitometer; DE: Densitometer)
Denzitometr měří optickou hustotu, tedy schopnost vrstvy potištěné barvy pohlcovat světlo, přes filtry přizpůsobené procesním barvám, s použitím odezvy status E (běžný v Evropě) nebo status T (běžný v USA). Tiskárny jej používají na stroji ke kontrole hustoty plných ploch, nárůstu bodu, trappingu barev a tiskového kontrastu. Měří sílu vrstvy barvy, nikoli barvu, takže dobře řídí známou barvu, ale nemůže posoudit, zda přímá barva odpovídá cíli; k tomu je potřeba spektrofotometr.
Rozšířený barevný gamut (ECG; CMYK+OGV, sedmibarvotisk; EN: extended colour gamut)
Tisk v rozšířeném barevném gamutu přidává pevné procesní barvy, obvykle oranžovou, zelenou a fialovou (CMYK+OGV), aby z jedné standardní sady barev reprodukoval mnohem širší rozsah barev, včetně mnoha firemních přímých barev. Namísto míchání nové přímé barvy pro každý motiv se barvy skládají ze sedmi barev, což snižuje výměny barev a mytí, když na jednom stroji běží mnoho motivů. Hodí se pro flexibilní obaly a etikety s mnoha SKU; pro jedinou kritickou firemní barvu je pravá přímá barva stále bezpečnějším zadáním.
Fogra (data charakterizace Fogra, FOGRA39, FOGRA51)
Fogra je německá výzkumná asociace pro grafické technologie, která publikuje datové sady charakterizace popisující standardní tiskové podmínky, z nichž se vytvářejí ICC profily běžné v evropské předtiskové přípravě. FOGRA39 popisuje archový ofset na natíraném papíru podle vydání ISO 12647-2 z roku 2004, zatímco FOGRA51 a FOGRA52 popisují natíraný a nenatíraný papír podle vydání z roku 2013. Soubor připravený pro uvedenou podmínku Fogra, s nátiskem podle téže podmínky, dává tiskárně i kupujícímu společnou barevnou referenci pro práci v CMYK.
G7
G7 je kalibrační metoda, publikovaná organizací Idealliance, která upravuje tiskový systém tak, aby jeho vyvážení šedé a neutrální tónování odpovídaly definovanému cíli, takže různé stroje, technologie a nátisky vypadají vizuálně podobně. Je široce používána v USA a stále více v obalech, kde pomáhá sladit výstup flexa, ofsetu a digitálního tisku pro stejnou značku. Tiskárna může být kvalifikována jako G7 Master, ale metoda sladí vzhled, nenahrazuje dohodnuté cíle pro přímé barvy.
Vyvážení šedé (EN: gray balance, grey balance; DE: Graubalance)
Vyvážení šedé je kombinace tónových hodnot azurové, purpurové a žluté, která se na daném procesu a materiálu vytiskne jako neutrální šedá bez barevného nádechu. Udržení vyvážení šedé zachovává přirozené neutrály a odstíny pleti a je citlivým ukazatelem, zda jsou tři procesní barvy na stroji v rovnováze. Je základem kalibrace G7 a kontroluje se na barevných stupnicích během nákladu.
Ruční nátěr barvy (drawdown; EN: ink drawdown)
Ruční nátěr barvy je tenká vrstva namíchané barvy rozetřená na skutečném potiskovaném materiálu ručním zkušebním přístrojem nebo stěrkou, která aproximuje vrstvu barvy na stroji a používá se ke kontrole přímé barvy před tiskem. Ukazuje, jak bude barva Pantone vypadat na skutečném kraftu, nepromastitelném papíru nebo fólii, nikoli na bílém referenčním papíru, a je nejlepší včasnou kontrolou přímých barev. Podepsaný nátěr se často uchovává jako barevná reference pro výrobní náklad.
ISO 12647 (řízení procesu při rastrovém barevném tisku; EN: process control for halftone colour printing)
ISO 12647 je řada mezinárodních norem, která stanovuje cílové hodnoty řízení procesu pro rastrový barevný tisk, například plné barvy v Lab, nárůst tónové hodnoty a tolerance, s oddělenými částmi pro různé technologie: část 2 ofset, část 4 hlubotisk, část 6 flexotisk, část 7 nátisky a část 8 validační tisky. Umožňuje kupujícímu zadat práci v CMYK podle známé tiskové podmínky namísto jedné hodnoty Delta E pro každou barvu. ISO 15339 ji doplňuje charakterizovanými referenčními tiskovými podmínkami, které nezávisejí na tiskovém procesu.
Měřicí podmínky (M0, M1, M2, M3; EN: measurement conditions)
Měřicí podmínky jsou standardizovaná nastavení osvětlení přístrojů pro měření barev definovaná v ISO 13655: M0 je starší, s nedefinovaným podílem UV; M1 odpovídá D50 včetně jeho UV složky; M2 UV vylučuje; M3 přidává polarizační filtr. Protože mnoho papírů a kartonů obsahuje optické zjasňovače reagující na UV, mohou se hodnoty téhož vzorku mezi podmínkami lišit. Barevná specifikace má uvést, která podmínka se používá, spolu se vzorcem a tolerancí.
Metamerie (EN: metamerism)
Metamerie je jev, při němž se dvě barvy shodují pod jedním zdrojem světla, ale pod jiným se liší, protože odrážejí různá spektra, která pod prvním světlem náhodou vypadají stejně. Je běžná, když se barva sladí s jinou sadou barev, jiným materiálem nebo procesem než originál. Posouzení ve světelném boxu pod více zdroji světla a znalost toho, kde bude obal vystaven, snižují riziko nepříjemných překvapení.
Pantone (Pantone Matching System, PMS)
Pantone Matching System je nejrozšířenější komerční referenční systém přímých barev v obalech, číslovaná knihovna barev se směšovacími recepturami publikovaná v tištěných vzornících. Každá reference existuje ve verzi pro natíraný (C) a nenatíraný (U) papír, protože stejná barva vypadá jinak na lesklém a savém materiálu, takže reference U je pro kraft a nenatíraný papír realističtějším vodítkem. Číslo Pantone pojmenovává cíl; jak přesně se reprodukuje, závisí na materiálu, technologii a dohodnuté toleranci.
Hustota plné plochy (SID; EN: solid ink density; DE: Volltondichte)
Hustota plné plochy je optická hustota 100% pole barvy, měřená denzitometrem, používaná na stroji jako rychlý ukazatel tloušťky vrstvy barvy. Typické cíle pro archový ofset na natíraném kartonu leží zhruba mezi 1,0 pro žlutou a 1,8 pro černou, podle sady barev, materiálu a statusu denzitometru, ačkoli současná vydání ISO 12647 definují plné plochy v Lab, nikoli v hustotě. Rostoucí hustota zvyšuje sytost barvy, ale také nárůst bodu, proto se řídí v úzkém okně.
Spektrofotometr (EN: spectrophotometer; DE: Spektralfotometer)
Spektrofotometr měří celé spektrum světla odraženého od vzorku a vypočítává barevné hodnoty, například Lab, z nichž se odvozuje Delta E. Je to přístroj, kterým se stanovují a ověřují barevné cíle na nátiscích, ručních nátěrech a potištěných vzorcích, a moderní verze u stroje nebo v lince hlásí také hustotu. Přístroje pro grafický průmysl obvykle používají geometrii 45°/0° a musí být uvedena měřicí podmínka (M0 až M3).
Přímá barva (barva Pantone; EN: spot colour, Pantone colour; DE: Sonderfarbe, Volltonfarbe; NL: steunkleur)
Přímá barva je předem namíchaná barva tištěná ve vlastní jednotce pro reprodukci jednoho konkrétního odstínu, obvykle zadaná z Pantone Matching System. Dává čistší a stálejší firemní barvy a plné plochy než skládání v CMYK a dosáhne barev mimo gamut CMYK, ale každá přímá barva přidává barvu, desku a mytí. V tiskových datech musí být přímé barvy pojmenovány přesně podle dohody, protože každý název se stává samostatnou deskou.
Standardní podmínky prohlížení (D50, ISO 3664; světelný box; EN: standard viewing conditions)
Standardní podmínky prohlížení jsou řízené osvětlení a okolí, ve kterých se posuzuje potištěná barva, definované v ISO 3664 s osvětlením D50 zhruba 5 000 K. Tiskárny a majitelé značek používají světelné boxy odpovídající této normě, aby obě strany schválení viděly stejnou barvu. Barvy kontrolované pod LED osvětlením v obchodě nebo za denního světla u okna mohou vypadat jinak, zejména pokud jde o metamerii.
Předtisková příprava a tisková data
Co se děje s tiskovými daty mezi souborem designéra a tiskovou deskou a z toho vyplývající pravidla pro tisková data. Přípravu souborů krok za krokem popisuje průvodce příprava tiskových dat pro obaly.
Tisková data (EN: artwork, print-ready artwork)
Tisková data jsou grafický soubor, který určuje vše, co se má na obalu vytisknout: text, obrazy, barvy, značky a kódy, umístěné na výsekovém výkresu. Tisková data připravená k tisku se dodávají v měřítku 1:1, obvykle jako soubor PDF/X sestavený na výsekovém výkresu výrobce, s vektorovými logy a texty, obrazy v dostatečném rozlišení, pojmenovanými přímými barvami a spadávkou. Data, která nejsou připravena k tisku, jsou častou příčinou zpoždění po odsouhlasení objednávky.
Viz: příprava tiskových dat pro obaly
Redukce šířky čar čárového kódu (BWR; EN: bar width reduction)
Redukce šířky čar je záměrné ztenčení čar čárového kódu v souboru, které kompenzuje rozlití barvy na stroji, takže vytištěné čáry dosáhnou jmenovité šířky a kód se správně čte a ověřuje. Míra závisí na tiskovém procesu, desce a materiálu a stanovuje ji tiskárna; u flexa na savém papíře bývá větší než u ofsetu na natíraném kartonu. Ve flexu se čáry často orientují ve směru pohybu pásu, aby se omezila deformace.
Viz: příprava tiskových dat pro obaly
Spadávka (EN: bleed; DE: Beschnittzugabe, Anschnitt; NL: afloop)
Spadávka je přesah tiskových dat za linii řezu, aby drobné odchylky při řezání nezanechaly nepotištěné okraje. Běžné jsou 3 mm u archového ofsetu na skládačkách a kelímcích; flexo, vlnitá lepenka a tašky z role často potřebují 5 mm nebo více. Požadovanou spadávku určuje výrobce pro každý produkt.
Viz: příprava tiskových dat pro obaly
Choke a spread (zúžení a rozšíření; EN: choke and spread)
Choke a spread jsou dva způsoby vytvoření trappingu. Spread mírně rozšiřuje světlejší objekt v popředí do tmavšího pozadí kolem něj, zatímco choke mírně rozšiřuje světlejší pozadí do tmavšího objektu, čímž efektivně zmenšuje vyhození (knockout) objektu. Pravidlo zní, že světlejší barva se posouvá do tmavší, aby byl přesah sotva viditelný; předtisková aplikace směr vybírá automaticky, s ruční korekcí u kritických prvků, jako jsou loga a malé písmo.
Výsekový výkres (rozvin; EN: dieline, cutter guide; DE: Stanzkontur)
Výsekový výkres je plochý obrys obalu před výsekem a složením, zobrazující linie řezu, bigování, lepení a perforace. Tisková data se mají umístit na vlastní výsekový výkres výrobce, vedený v samostatné netisknoucí vrstvě nastavené na přetisk, protože tloušťka kartonu a nastavení stroje mění rozměry panelů.
Viz: příprava tiskových dat pro obaly; výsekové výkresy skládaček, výsekové nástroje a prototypy
Kompenzace deformace (oblouková a předdeformovaná data; EN: distortion compensation)
Kompenzace deformace je úprava tiskových dat tak, aby vypadala správně na hotovém výrobku po tvarování, smrštění nebo obalení, na rozdíl od deformace desky, která kompenzuje stroj. Papírové kelímky a návleky na kelímky se tisknou na polotovarech ve tvaru kruhové výseče, které se stanou kužely, takže se prvky umísťují podél oblouku a natáčejí do svého místního svislého směru; smršťovací návleky vyžadují data předdeformovaná pro nerovnoměrné smrštění. Výchozím bodem je šablona výrobce pro konkrétní velikost.
Viz: potisk papírových kelímků; potisk návleků na kelímky
Značka pro fotobuňku a registrační značky (eye mark; EN: eye mark and registration marks)
Značka pro fotobuňku (eye mark) je malý plný blok, obvykle v tmavé barvě na světlém pozadí, umístěný jednou na opakování, aby fotobuňka na stroji na výrobu sáčků, svařovacím stroji nebo řezačce mohla každou položku řezat či svařovat v soutisku s potiskem. Registrační značky, například kříže, mikrobody a barevné proužky mimo ořez, pomáhají tiskárně sladit barvy a desky. Jejich poloha a velikost se dohadují se zpracovatelem a značky pro fotobuňku často leží ve švech, bočních záhybech nebo plochách, které jsou později skryty.
Vyhození barev (knockout; EN: knockout; DE: Aussparen)
Vyhození znamená odstranění barev pod horním objektem, takže každá barva se tiskne na holý materiál, namísto aby jedna barva tiskla přes druhou. Udržuje barvy čisté, protože barvy jsou z velké části průsvitné, ale jakýkoli nesoutisk mezi objektem a jeho vyhozením zanechá viditelnou mezeru, pokud není přidán trapping. Vyhození je výchozí u většiny barevných prvků v tiskových datech obalů.
Viz: příprava tiskových dat pro obaly
Přetisk (EN: overprint; DE: Überdrucken)
Přetisk znamená tisk horní barvy přímo přes barvu pod ní namísto vyhození, takže se obě barvy v místě překryvu smísí. Malý černý text se běžně přetiskuje, aby nikdy neukázal bílou mezeru při nesoutisku, a výsekové výkresy, vrstvy laku a technické značky se v souboru nastavují na přetisk. Bílé objekty a světlé barvy se nesmí nastavovat na přetisk, protože na stroji zmizí nebo změní odstín.
Viz: příprava tiskových dat pro obaly
PDF/X (PDF/X-1a, PDF/X-4)
PDF/X je rodina podmnožin PDF standardizovaných v řadě ISO 15930 pro spolehlivou výměnu souborů připravených k tisku. PDF/X-1a vyžaduje pouze CMYK a přímé barvy, vložené fonty a zploštěnou průhlednost; PDF/X-4 umožňuje živou průhlednost, vrstvy a správu barev na bázi ICC. Obě verze jsou v obalech běžné a tiskárna určuje, kterou verzi a výstupní záměr (output intent) použít.
Viz: příprava tiskových dat pro obaly
Preflight (kontrola dat před tiskem; EN: preflight)
Preflight je automatická i ruční kontrola dodaného souboru před zahájením předtiskové přípravy, ověřující položky, jako jsou fonty, rozlišení obrazů, barevné prostory, názvy přímých barev, spadávka, nastavení přetisku, minimální tloušťky čar a velikosti textu. Zpráva z preflightu uvádí problémy, které má designér opravit před nátiskem. Preflight zachytí běžné chyby v souborech včas a zabrání placení za desky vyrobené z vadných tiskových dat.
Předtisková příprava (repro; EN: prepress; DE: Druckvorstufe; NL: prepress, drukvoorbereiding)
Předtisková příprava, též repro, zahrnuje veškerou práci mezi přijetím tiskových dat a výrobou nosičů obrazu: preflight, barevné separace, trapping, kompenzaci deformace, step-and-repeat, rastrování, nátisky a výrobu desek nebo válců. Obalová předtisková příprava upravuje stejný motiv odlišně pro každou technologii a materiál. Její cena se v nabídkách objevuje jako poplatky za repro nebo originaci, obvykle jednou za motiv.
Délka opakování (rapport; EN: repeat length, print repeat; DE: Rapport)
Délka opakování je vzdálenost podél pásu, po které se vytištěný obraz opakuje, rovná obvodu tiskového válce včetně desky a pásky nebo hlubotiskového válce. U tašek, balicích papírů a rolí musí odpovídat délce výrobku nebo jejímu celému zlomku, takže dostupná opakování na stroji částečně rozhodují o tom, které velikosti lze hospodárně tisknout. Délka opakování a poloha značky pro fotobuňku se uvádějí ve specifikaci potištěných rolí.
Viz: potisk nepromastitelného papíru
Sytá černá (EN: rich black)
Sytá černá je černá složená ze 100 % černé barvy plus procent azurové, purpurové a žluté, která dává ve velkých plochách hlubší černou než samotná černá barva. Nemá se používat pro malý text, jemné linky ani čárové kódy, protože jakýkoli nesoutisk čtyř barev vytváří barevné lemy. Celkové množství barvy v syté černé musí zůstat v mezích celkového pokrytí barvou pro daný proces.
RIP (rastrový procesor obrazu; EN: raster image processor)
RIP je software, který převádí PDF připravené k tisku na vysokorozlišená, rastrovaná bitmapová data používaná k zobrazení desek nebo válců nebo k řízení digitálního stroje. Aplikuje metodu rastrování, lineaturu a úhly rastru, kompenzační křivky nárůstu bodu a ve flexu deformaci. Zobrazovače flexotiskových desek obvykle pracují s rozlišením například 2 400 až 5 080 dpi.
Bezpečnostní okraj (EN: safe zone, safety margin)
Bezpečnostní okraj je okraj uvnitř linií řezu a ohybu, kam se nemá umísťovat text, loga a čárové kódy, protože řezání, skládání a tvarování se mírně liší. Běžný je bezpečnostní okraj přibližně 3 až 5 mm od řezů a ohybů, s většími okraji u vlnité lepenky a kolem okrajů a švů kelímků.
Viz: příprava tiskových dat pro obaly
Separace (barevné separace; EN: separations, colour separations; DE: Farbauszüge)
Separace jsou jednotlivé obrazové vrstvy, po jedné pro každou barvu, na které se tisková data pro tisk rozdělují: čtyři procesní barvy, každá přímá barva, bílý podtisk a lak. Každá separace se stává jednou deskou, válcem nebo sítem. Náhled separací nebo nátisk potvrzuje počet desek a to, které prvky se tisknou kterou barvou, a tak kupující kontrolují, zda náklady na desky v nabídce odpovídají motivu.
Viz: příprava tiskových dat pro obaly
Step-and-repeat (opakování užitků; EN: step-and-repeat, ups; DE: Nutzen)
Step-and-repeat je násobení jednoho motivu napříč a podél tiskové desky nebo archu, takže se tiskne několik položek najednou, tzv. užitků. Počet užitků závisí na velikosti položky, šířce stroje a délce opakování a silně ovlivňuje využití materiálu a cenu. Různé velikosti téhož motivu obvykle potřebují samostatná rozložení step-and-repeat a ve flexu samostatné desky.
Celkové pokrytí barvou (TAC; EN: total area coverage, total ink limit)
Celkové pokrytí barvou je maximální součet tónových hodnot azurové, purpurové, žluté a černé povolený v kterémkoli bodě obrazu, vyjádřený v procentech do teoretických 400 %. Každá tisková podmínka a barevný profil definuje svůj limit, například zhruba 300 až 330 % u běžných profilů pro natíraný ofset a méně u nenatíraných papírů a mnoha podmínek pro flexo. Překročení způsobuje problémy se schnutím, obtahování a ztrátu detailu ve stínech.
Trapping (předtiskový trapping; EN: trapping, prepress trapping; DE: Überfüllung)
Trapping je malý záměrný přesah sousedních barev, který skrývá drobný nesoutisk, tedy posun barev na stroji. Šířky trappingu závisejí na tiskovém procesu a jsou obecně větší u flexa a vlnité lepenky než u ofsetu, typicky zlomky milimetru, a většina obalových tiskáren trapping aplikuje v předtiskové přípravě, protože správná šířka závisí na jejich stroji, deskách a materiálu. Nezaměňovat s trappingem barev, schopností jedné barvy přijmout další na stroji (viz Trapping barev v části Barvy, schnutí a vytvrzování).
Viz: příprava tiskových dat pro obaly
Lakovací forma (vrstva laku, separace laku; EN: varnish plate, varnish layer, varnish separation)
Lakovací forma je separace, která definuje, kde se nanáší tiskový lak nebo nátěr, dodávaná v tiskových datech jako samostatná vrstva přímé barvy nastavená na přetisk. Používá se pro efekty parciálního laku a stejně často k tomu, aby se ponechaly plochy bez laku pro lepicí klopy, později tištěné kódy a zóny tepelného svařování. Vrstva laku má být jasně pojmenována, například „Lak“ nebo „Bez_laku“, aby nebyla zaměněna za barvu.
Bílý podklad (bílý podtisk; EN: white underlay, white underprint; US: white base)
Bílý podklad je vrstva krycí bílé barvy tištěná pod barvami, aby zůstaly jasné na hnědém kraftu, průhledné nebo metalizované fólii a některých barevných kartonech. V tiskových datech se nastavuje jako samostatná vrstva přímé barvy, která se stává vlastní deskou, obvykle mírně zúžená (choke), aby nevykukovala na okrajích. Na porézním kraftu jediná vrstva bílé zřídka dokonale kryje, takže výsledek je jasnější, ale ne totožný s bílým materiálem.
Rastrování a půltóny
Jak se plynulé tóny stávají tisknutelnými body a jaká omezení každá technologie klade na přechody, světla a obrazový detail.
AM rastrování (amplitudově modulované rastrování; konvenční rastrování; EN: AM screening)
AM rastrování reprodukuje tóny rastrovými body v pevném rozestupu, tedy lineatuře, jejichž velikost se mění: malé body pro světlé tóny, velké pro tmavé. Je to konvenční metoda rastrování pro ofset a flexo, předvídatelná na stroji a dobře známá výrobcům desek. Jeho slabinami jsou rozetové vzory, možné moaré a ztráta nejmenších bodů ve světlech u flexa.
Nárůst bodu (TVI, nárůst tónové hodnoty; EN: dot gain, tone value increase; DE: Tonwertzunahme; NL: puntvergroting)
Nárůst bodu, též nárůst tónové hodnoty (TVI), je zvětšení rastrových bodů mezi souborem a vytištěným výsledkem, takže se 50% tón vytiskne tmavší než 50 %. Pochází zčásti z mechanického rozmáčknutí barvy pod tlakem a zčásti z optických efektů, kdy se světlo rozptyluje v materiálu, a je vyšší na měkkých a savých papírech, například nenatíraném kraftu. Tiskárny kompenzují křivkami desek v RIP a normy, například ISO 12647, definují cílové hodnoty TVI pro každou tiskovou podmínku.
FM rastrování (stochastické rastrování; EN: FM screening, stochastic screening)
FM rastrování reprodukuje tóny velmi malými body pevné velikosti, často v rozsahu přibližně 20 až 35 mikrometrů, jejichž počet a rozestup se mění podle tónu. Nevytváří rozety ani rastrové moaré a dobře vykresluje jemný detail, ale vyžaduje stabilní výrobu desek a řízení stroje a ve flexu je těžké drobné body na hrubých materiálech udržet. Používá se hlavně v ofsetu a ve světlech hybridního rastrování ve flexu.
Půltón (rastr; EN: halftone; DE: Raster)
Půltón je reprodukce obrazů se spojitými tóny, například fotografií a přechodů, jako vzorů bodů, které oko slévá do tónů, protože tiskový stroj může v kterémkoli bodě tisknout jen barvu nebo žádnou barvu. Velikost, rozestup a tvar bodů určuje metoda rastrování a lineatura. Všechny obrazy v CMYK a odstíny přímých barev se tisknou jako půltóny.
Hybridní rastrování (XM rastrování; EN: hybrid screening, XM screening)
Hybridní rastrování kombinuje metody AM a FM v jednom obrazu, typicky používá body ve stylu FM ve světlech a někdy ve stínech, kde by body AM byly příliš malé nebo se zaplňovaly, a body AM ve středních tónech. Ve flexu umožňuje, aby přechody zanikaly mnohem blíže k nule bez tvrdé hrany způsobené nejmenším tisknutelným bodem. Výrobci desek je aplikují v RIP; kupující je vidí jako plynulejší přechody.
Rozlišení obrazu (ppi, dpi, lpi; EN: image resolution)
Rozlišení obrazu popisuje detail ve třech různých fázích: ppi (pixely na palec) pro obrazy v souboru s tiskovými daty, dpi (body na palec) pro zobrazovací zařízení nebo digitální stroj a lpi (linky na palec) pro lineaturu rastru. Obrazy se obvykle dodávají s rozlišením přibližně 300 ppi ve výsledné tištěné velikosti a bitmapová čárová grafika s 1 200 ppi nebo jako vektory. Záměna těchto tří údajů je častou příčinou tiskových dat s nízkým rozlišením.
Viz: příprava tiskových dat pro obaly
Minimální bod (bod ve světlech, kompenzační křivka; EN: minimum dot, highlight dot, bump curve)
Minimální bod je nejmenší rastrový bod, který deska a stroj udrží a tisknou stabilně; pod ním body buď zmizí, nebo se vytisknou jako náhlý skok. Ve flexu je minimální bod typicky několik procent, podle desky, lineatury a materiálu, a proto přechody zanikající do nuly mohou končit tvrdou hranou. Předtisková příprava zvedá nejsvětlejší tóny na tisknutelnou hodnotu křivkou bump nebo používá hybridní rastrování.
Viz: příprava tiskových dat pro obaly
Úhel rastru (EN: screen angle)
Úhel rastru je úhel, pod kterým jsou nastaveny řady rastrových bodů každé barvy, zvolený tak, aby rastry různých barev tvořily jemnou rozetu a nikoli moaré. V ofsetu se azurová, purpurová a černá běžně nastavují od sebe o 30°, například na 15°, 75° a 45°, se žlutou, nejméně viditelnou barvou, na 0°. Ve flexu se úhly obvykle posouvají o 7,5° od těchto hodnot, aby nedocházelo k interferenci s 60° vzorem buněk aniloxu.
Lineatura rastru (frekvence rastru, LPI; EN: screen ruling, screen frequency; DE: Rasterweite)
Lineatura je počet řad rastrových bodů na palec (lpi) nebo na centimetr a určuje jemnost tištěných obrazů. Orientační hodnoty jsou přibližně 150 až 200 lpi pro ofset na natíraném kartonu, zhruba 100 až 150 lpi pro flexo na papíru, až asi 175 lpi nebo jemnější na fólii s HD deskami a zhruba 40 až 100 lpi pro flexo tištěné přímo na vlnitou lepenku. Vyšší lineatury ukazují více detailu, ale vyžadují hladší materiály, jemnější anilox válce a přísnější kontrolu.
Viz: srovnání flexotisku, ofsetu, hlubotisku a digitálního tisku
Přechod (vinětace; EN: vignette, gradient, fade; DE: Verlauf)
Přechod je plynulý přechod z jednoho tónu nebo barvy do jiné, nebo do nepotištěného materiálu. Přechody se v ofsetu a hlubotisku tisknou plynule, ale ve flexu jsou klasickou výzvou, protože tóny pod minimálním tisknutelným bodem se utrhnou viditelnou hranou a dlouhé přechody mohou pruhovat. Motivy pro flexo často končí přechody ve světlém odstínu namísto nuly, nebo tiskárna přechod upravuje v předtiskové přípravě.
Nátisky a schvalování
Typy nátisků používané ke schvalování obalů před výrobou a během ní a to, co každý z nich dokáže a nedokáže ukázat. Celý postup schvalování popisuje průvodce příprava tiskových dat pro obaly, fáze vzorků a kontroly kvality průvodce odběr vzorků a kontrola kvality obalů.
Závazný barevný nátisk (EN: contract proof, colour proof; DE: farbverbindlicher Proof)
Závazný barevný nátisk je barevně přesný tisk, obvykle zhotovený na kalibrovaném inkjetovém systému podle ISO 12647-7, který simuluje definovanou tiskovou podmínku a slouží jako dohodnutá barevná reference pro práci v CMYK. Ověřuje se měřením kontrolního proužku, například Fogra Media Wedge, vytištěného vedle obrazu. Je užitečný pro CMYK na bílém kartonu a méně smysluplný pro přímé barvy na kraftu nebo fólii, kde je lepší referencí ruční nátěr barvy nebo potištěný vzorek.
Referenční vzorek (schválený vzorek; EN: master sample, approved reference sample)
Referenční vzorek je podepsaný, schválený potištěný vzorek motivu na výrobním materiálu, který uchovávají kupující i tiskárna jako referenci pro každý další náklad. Zaznamenání změřených hodnot Lab firemních barev na referenčním vzorku z něj dělá číselný cíl, kterého mohou dosáhnout i jiné závody a dodavatelé. Referenční vzorky blednou a stárnou, proto se skladují ve tmě a pravidelně se obměňují.
Viz: odběr vzorků a kontrola kvality obalů
Náhled ke schválení (PDF nátisk, digitální nátisk; EN: PDF proof, digital proof)
Náhled ke schválení ve formátu PDF je digitální soubor zaslaný ke schválení obsahu a rozvržení: textu, umístění na výsekovém výkresu, separací, čárových kódů a regulatorních značek. Neukazuje přesnou barvu ani hmatový dojem materiálu a je to fáze, ve které se musí kontrolovat pravopis a právní texty, protože změny po výrobě desek stojí peníze. Mnoho tiskáren posílá s PDF náhledem také náhled separací, aby kupující mohl potvrdit počet barev.
Viz: příprava tiskových dat pro obaly
Schválení v tisku (EN: press approval, press check; DE: Druckfreigabe)
Schválení v tisku je podpis barvy a soutisku na výrobním stroji na začátku nákladu, buď za přítomnosti kupujícího, na dálku fotografiemi a měřeními, nebo tiskárnou podle dohodnutých cílů. Je to poslední příležitost upravit barvu, nikoli tisková data. Schválené archy nebo délka role se stávají referencí pro kontroly kvality daného nákladu.
Viz: odběr vzorků a kontrola kvality obalů
Softproof (monitorový nátisk; EN: soft proof)
Softproof je barevně řízená simulace vytištěného výsledku na kalibrovaném monitoru, s použitím ICC profilu cílové tiskové podmínky. Je rychlý a zdarma a užitečný pro kontrolu rozvržení a přibližné barvy, ale přesnost omezují podmínky prohlížení na obrazovce a vlastní gamut monitoru. Není vhodný pro schvalování přímých barev na kraftu, fólii nebo jiných nebílých materiálech.
Zkušební tisk (tiskový nátisk; EN: wet proof, press proof; DE: Andruck)
Zkušební tisk je nátisk vytištěný skutečnými barvami, deskami a materiálem, buď na vyhrazeném nátiskovém stroji, nebo na výrobním stroji. Je jediným nátiskem, který ukazuje skutečnou souhru barvy, materiálu a procesu, včetně nárůstu bodu, krytí a lesku. Protože vyžaduje desky a strojní čas, je drahý a obvykle se vyhrazuje pro nové motivy na kritických materiálech nebo tam, kde závazný barevný nátisk nedokáže výsledek reprezentovat.
Soutisk a tiskové vady
Názvy, které tiskaři a týmy kvality používají pro tiskové vady. Metody kontroly a úrovně přijatelnosti pokrývá průvodce odběr vzorků a kontrola kvality obalů a slovník zkoušení, kvality a vad.
Pruhování (EN: banding)
Pruhování je vzor viditelných pruhů nebo pásů v plochách, které mají být rovnoměrné. Ve flexu obvykle probíhá napříč pásem a pochází z mechanických příčin, například stop po ozubených kolech, odskakování válce nebo poškozeného aniloxu; v inkjetu probíhá ve směru tisku a pochází z ucpaných nebo vynechávajících trysek. Dlouhé přechody a plné odstíny ve středních tónech pruhování ukazují nejzřetelněji.
Slévání bodů (EN: bridging, dot bridging, fill-in)
Slévání je spojení sousedních rastrových bodů nebo jemných prvků barvou, takže se stíny zaplňují, negativní text se zavírá a jemné linky splývají. Ve flexu je častou příčinou zapadání bodů (dot dipping), kdy body menší než buňky aniloxu do nich zapadnou a naberou nadbytek barvy, spolu s nadměrným přítlakem nebo nízkou viskozitou barvy. Předchází se mu vhodným poměrem aniloxu k lineatuře, nastavením přítlaku a barvy a dodržením minimálních velikostí prvků v tiskových datech.
Špinavý tisk (EN: dirty print)
Špinavý tisk je flexotisk s náhodnými skvrnami, zaplněnými negativy a neostrým detailem způsobený zaschlou barvou, papírovým prachem nebo vlákny narůstajícími na desce. Během nákladu se zhoršuje a je běžný na prašných nenatíraných papírech a u rychleschnoucích barev. Nápravou je čištění desek, úprava rychlosti schnutí barvy, čištění pásu a vhodný přítlak.
Třepení okrajů (EN: feathering)
Třepení je roztřepený, chlupatý nebo nepravidelný okraj potištěných prvků, kde se barva rozlévá za zamýšlený obrys. Může být způsobeno nadměrným přítlakem, nízkou viskozitou barvy, zasycháním barvy na desce nebo vsakováním barvy podél vláken v savých papírech. Zhoršuje malé písmo a jemné linky a je nejpatrnější na nenatíraném kraftu a hedvábném papíře.
Ghosting (duchy; EN: ghosting; DE: Schablonieren)
Ghosting je slabé, nežádoucí zopakování obrazového prvku na jiném místě tisku. V ofsetu je obvykle mechanický: velký prvek vyčerpá barvu na nanášecích válcích, takže další průchod stejných válců vytiskne v plné ploše světlejší stín tohoto prvku. Omezuje se při návrhu tím, že se nedávají plné plochy přímo do linie s těžkými prvky, a na stroji nastavením barvy a válců.
Halo (lem; EN: halo, haloing)
Halo je tmavý obrys kolem okrajů potištěných plných ploch, písma nebo bodů se světlejším středem, typický pro flexo. Způsobuje ho nadměrný přítlak vytlačující barvu k okrajům obrazu desky. Stejné slovo se používá pro světlý kroužek kolem bodu a pro barevný okraj viditelný tam, kde trapping nebo nesoutisk zanechá obrys, proto je dobré dohodnout, jaký význam se myslí.
Hickey (prachový bod; EN: hickey; DE: Butzen)
Hickey je malá skvrna barvy obklopená nepotištěným kroužkem, nebo bílý bod v plné ploše, způsobený částicí zaschlé barvy, papírového prachu nebo nečistot na desce nebo gumě. Tato vada se vyskytuje hlavně v ofsetu a opakuje se na stejném místě na každém archu, dokud se deska nebo guma nevyčistí. V kontrole tisku se počítá mezi kosmetické vady.
Nesoutisk (EN: misregistration, out of register)
Nesoutisk je nesprávné zarovnání potištěných barev vzájemně nebo potisku vůči pozicím řezu, ohybu či svaru. Projevuje se barevnými lemy, mezerami mezi sousedními barvami, rozmazaným malým vícebarevným textem nebo logy, která na panelu leží mimo střed. Malé odchylky skryje trapping; větší pocházejí z napětí pásu, natažení fólie, montáže desek nebo mechaniky stroje a soutisk potisku k řezu se na zpracovatelských strojích řídí značkami pro fotobuňku.
Vynechané body (EN: missing dots, speckle, snowflaking)
Vynechané body jsou plochy, kde buňky hlubotisku nepřenesou barvu, což vytváří tečkovaný nebo sněhový vzhled v tónech a plných plochách. Vznikají, když hrubý nebo nestlačitelný materiál nedosedne na každou buňku, a jsou nejviditelnější ve světlech. Snižují je elektrostatická asistence, hladší materiály a vhodné přítlačné válce.
Moaré (EN: moiré)
Moaré je nežádoucí interferenční vzor, který vzniká, když se dva pravidelné vzory překrývají v mírně odlišných úhlech nebo frekvencích, například dva rastry, rastr a vzor buněk aniloxu, nebo rastr a vzor v obraze, například tkanina. Předchází se mu správnými úhly rastru, volbou počtu buněk aniloxu, který je dostatečným násobkem lineatury, a FM nebo hybridním rastrováním u problematických obrazů.
Mramorování (EN: mottle, mottling; DE: Wolkigkeit)
Mramorování je nerovnoměrný, skvrnitý nebo mlhavý vzhled v plochách, které se mají tisknout jako hladká, rovnoměrná plná plocha nebo odstín. Vzniká nerovnoměrným vsakováním barvy do materiálu, špatným přenosem barvy nebo trappingem, či podmínkami na stroji a je běžné na nenatíraných a recyklovaných papírech a na fóliích bez povrchového rastrování. Posuzuje se vizuálně a lze je měřit jako kolísání hustoty v plné ploše.
Pinholing (bodové vynechávky; EN: pinholing)
Pinholing je výskyt drobných nepotištěných bodů v potištěných plných plochách, kde barva materiál nesmáčela ani nepokryla. Příčinami jsou nízká povrchová energie fólie, pěna ve vodou ředitelné barvě, příliš malý objem barvy, zasychání barvy na aniloxu nebo desce a vady povrchu materiálu. Zvýšení objemu aniloxu, úprava barvy a povrchové úpravy nebo použití povrchového rastrování na desce to obvykle vyřeší.
Soutisk (EN: registration, in register; DE: Passer; NL: register)
Soutisk je přesné zarovnání každé potištěné barvy s ostatními a potisku s pozicemi řezu, ohybu, svaru nebo tvarování výrobku. Tolerance soutisku závisejí na procesu a dohadují se ve specifikaci, přičemž CI flexo, hlubotisk a ofset drží soutisk přesněji než etážové flexo na tažné fólii. Motivy s malým vícebarevným textem nebo barvami, které k sobě těsně přiléhají, vyžadují přesnější soutisk než výrazné, oddělené prvky.
Slur (rozmazání bodů; DE: Schmitz)
Slur je rozmazání nebo protažení bodů a hran ve směru tisku, způsobené prokluzem mezi deskou nebo gumou a materiálem, typicky z nadměrného přítlaku, nesouladu rychlostí válců nebo problémů s napětím pásu. Činí rastry tmavší a hrany rozmazané na náběžné nebo odběžné straně. Sleduje se pomocí měřicích polí pro slur v kontrolních proužcích.
Washboarding (pruhování vlny; EN: washboarding, fluting)
Washboarding je pruhovaný vzor u post-printu na vlnité lepence, kdy se barva tiskne silněji na vrcholcích vlny pod krycí vrstvou a slaběji mezi nimi, takže je v plných plochách a rastrech vidět struktura vlny. Je výraznější u tenkých krycích vrstev, hrubých vln a jemných rastrů. Omezují jej silnější krycí vrstvy, jemnější vlny, měkké desky a hrubší rastry a pre-print nebo litolaminace se mu vyhnou.
Tiskové laky
Čiré nátěry nanášené tiskovou jednotkou nebo lakovacím strojem jako součást tisku. Ražba fólií, studená fólie a reliéfní ražba jsou definovány ve slovníku pojmů ze zpracování a výroby, lamináty ve slovníku obalových materiálů a povrchové úpravy skládaček jsou srovnány v průvodci povrchové úpravy skládaček.
Disperzní lak (vodou ředitelný nátěr; EN: aqueous coating, water-based coating; DE: Dispersionslack)
Disperzní lak je čirý nátěr na vodní bázi, obvykle akrylový, nanášený přes potisk v lesklém, saténovém nebo matném provedení, který zapečetí barvu, urychlí manipulaci a odolává otěru při přepravě. Nanáší se v lince z lakovací jednotky na ofsetových strojích nebo z flexotiskové jednotky a schne horkým vzduchem. Liší se od disperzního bariérového nátěru, který je navržen pro odolnost proti tuku nebo vodě, nikoli pro ochranu potisku.
Viz: povrchové úpravy skládaček
Lesklý, matný a saténový lak (EN: gloss, matt and satin varnish)
Lesklý, matný a saténový popisují povrchový lesk laku nebo nátěru: lesklý odráží světlo přímo a zesiluje barvy, matný jej rozptyluje pro měkký povrch s nízkým odrazem a saténový leží mezi nimi. Matné povrchy mírně tlumí barvy a mohou jinak ukazovat oděrky než lesklé. Zvolený povrch má být schválen na potištěném vzorku, protože mění vzhled přímých barev a obrazů.
Viz: povrchové úpravy skládaček
Přetiskový lak (OPV; EN: overprint varnish; DE: Drucklack)
Přetiskový lak je čirý lak tištěný přes barvu běžnou tiskovou jednotkou, v ofsetu tradičně lak na olejové bázi, který schne jako barvy. Je levný a dává omezenou ochranu a lesk ve srovnání s disperzním nebo UV nátěrem. Ve flexu a hlubotisku tento termín zahrnuje jakýkoli čirý lak vedený z tiskové jednotky, často na vodní bázi nebo UV.
Viz: povrchové úpravy skládaček
Parciální lak (parciální UV lak; EN: spot varnish, spot UV; DE: partielle Lackierung)
Parciální lak je lak nanesený jen na vybrané plochy motivu, definované vlastní lakovací formou, často vysoce lesklý UV lak na matném okolí, který zvýrazní loga nebo obrazy. Lze jej nanášet v lince nebo mimo linku flexem, ofsetem nebo sítotiskem, přičemž sítotisk dává nejsilnější, nejhmatatelnější vrstvu. Vyžaduje přesný soutisk s potiskem, proto je třeba velmi jemné detaily parciálního laku dohodnout s tiskárnou.
Viz: povrchové úpravy skládaček
UV lak (EN: UV varnish; DE: UV-Lack)
UV lak je čirý nátěr vytvrzovaný okamžitě ultrafialovým světlem, který dává vyšší lesk, tvrdší povrch a lepší odolnost proti otěru a oděrkám než olejové nebo mnohé disperzní nátěry. U obalů na potraviny mohou zbytkové fotoiniciátory a monomery migrovat, takže je potřeba UV lak s nízkou migrací zpracovaný podle správné výrobní praxe. Silné UV nátěry mohou také ovlivnit skládání a lepení, proto se lepené plochy normálně ponechávají bez laku.
Viz: povrchové úpravy skládaček
Plocha bez laku (EN: varnish-free area, varnish knockout)
Plocha bez laku je část motivu záměrně ponechaná bez laku nebo nátěru, definovaná na lakovací formě. Lepicí klopy a švy ji potřebují, aby lepidlo drželo na kartonu, a často ji potřebují i plochy pro pozdější inkjetové kódování, datování nebo tepelné svařování. Chybějící plochy bez laku jsou častou příčinou selhání lepení skládaček na skládací a lepicí lince (folder-gluer).
Jak z tiskových pojmů sestavit zadání
Tiskové zadání, které může tiskárna nacenit a dodržet, potřebuje jen hrstku těchto pojmů, uvedených jasně. Pro poptávku obalů jsou užitečné tyto tiskové řádky:
- Tisková technologie, pokud máte preferenci, nebo důvod, proč potřebujete konkrétní (například jemné písmo, fotografické obrazy, krátký náklad).
- Počet barev na stranu, rozdělený na procesní barvy, pojmenované přímé barvy (Pantone C nebo U), bílý podklad a lak.
- Barevné cíle: reference (Pantone, hodnoty Lab nebo schválený referenční vzorek), potiskovaný materiál, pro který platí, tolerance a vzorec (ΔE00) a měřicí podmínka.
- Kroky schvalování, které potřebujete: PDF náhled ke schválení, závazný barevný nátisk, ruční nátěr barvy na skutečném materiálu, potištěný vzorek nebo schválení v tisku.
- Požadavky na barvy pro obaly na potraviny, například systémy s nízkou migrací nebo bez minerálních olejů, a která strana smí být potištěna.
- Případné požadavky na návaznost tisku a zpracování: délka opakování, poloha značky pro fotobuňku, plochy bez laku pro lepení, třída čárového kódu.
Kde tyto řádky patří do úplné poptávky, ukazuje průvodce poptávkou obalů a průvodce faktory ceny obalů vysvětluje, jak barvy, desky a pokrytí ovlivňují cenu. Společnost 9 Packaging je výrobce a exportér potištěných obalů pro firemní zákazníky se sídlem v Istanbulu, mezi jejímiž zákazníky jsou i provozovatelé rychlého občerstvení a restaurační řetězce. Pokud je tiskový pojem na nátisku, ve specifikaci nebo v konkurenční nabídce nejasný, pošlete jej s poptávkou na kontaktní stránce a objasníme jej při technickém posouzení.