Jediná objednávka potištěných kelímků na jídlo s sebou pro řetězec působící v Německu, Nizozemsku a Spojeném království se může dotknout tuctu právních pojmů dřív, než se naplní první kelímek. Řetězec může být ve smyslu PPWR „výrobcem“ vlastních kelímků, nizozemský dovozce „producentem“ pro Verpact, kelímky potřebují označení „PLAST VE VÝROBKU“, kamion do Německa jede s osvědčením A.TR a zásilka do Spojeného království místo toho vyžaduje prohlášení o původu. Tento slovník obalové legislativy definuje tyto pojmy i více než 150 dalších v tom smyslu, v jakém je používají předpisy EU, Německa, Rakouska, Nizozemska, Spojeného království a USA i přepravní doklady.

Jak se slovníkem pracovat

Každé heslo je samostatná definice, kterou lze číst, citovat nebo sdílet bez zbytku stránky. Nadpis uvádí pojem, jeho zkratku a tam, kde to pomáhá, německý (DE), nizozemský (NL), rakouský (AT), britský (UK) nebo americký (US) ekvivalent. Regulatorní hesla uvádějí předpis, jurisdikci a datum, odrážejí stav k říjnu 2026 a jsou definicemi, nikoli právním poradenstvím: povinnosti závisejí na roli společnosti (výrobce, producent, dovozce, distributor) v jednotlivých zemích a je třeba je ověřit u příslušného orgánu, kolektivního systému nebo u právníka.

Pojmy jsou rozděleny do deseti sekcí a v každé jsou řazeny abecedně podle anglického originálu. Většina hesel končí odkazem na příručku společnosti 9 Packaging, která téma rozebírá do hloubky. Stručné definice nejběžnějších pojmů najdete také v hlavním slovníku obalů; související dílčí slovníky se věnují tisku a předtiskové přípravě, zpracování a výrobě, materiálům a zkoušení a kvalitě.

Obalové právo EU: role a dokumenty podle PPWR

Kdo za co odpovídá podle nařízení (EU) 2025/40 a jaké dokumenty z které role vyplývají. Celý obraz podává příručka PPWR pro nákupčí v gastronomii a e-commerce.

Zplnomocněný zástupce (EU; PPWR; DE: Bevollmächtigter; NL: gemachtigde)

Zplnomocněný zástupce je osoba usazená v EU, která jedná jménem jiné společnosti na základě písemného zmocnění. PPWR používá tento pojem dvojím způsobem: výrobce může zplnomocnit zástupce, aby uchovával jeho technickou dokumentaci, a producent, který není usazen v členském státě, v němž dodává koncovým uživatelům, musí tam jmenovat zplnomocněného zástupce pro rozšířenou odpovědnost producenta (EPR). Za shodu obalu ale právně odpovídá i nadále výrobce.

Viz: PPWR v kostce; EU prohlášení o shodě podle PPWR

Pokyny Komise C(2026) 3702 (EU)

C(2026) 3702 jsou pokyny Evropské komise k nařízení (EU) 2025/40 ze dne 5. června 2026. Vykládají klíčové body, například kdo je výrobcem servisního obalu, jak se zkoušejí limity PFAS podle čl. 5 odst. 5 a které papírové obaly spadají pod zákazy v příloze V. Nejsou právně závazné; závazný výklad může podat pouze Soudní dvůr EU.

Viz: PPWR v kostce

Posuzování shody (EU; PPWR modul A, interní kontrola výroby)

Posuzování shody je postup, jímž výrobce ve smyslu PPWR před uvedením na trh prokazuje, že typ obalu splňuje články 5 až 12 nařízení (EU) 2025/40. U obalů jde o modul A, interní kontrolu výroby, stanovený v příloze VII: výrobce vypracuje technickou dokumentaci, řídí výrobu tak, aby sériová produkce dokumentaci odpovídala, a poté vyhotoví EU prohlášení o shodě. Notifikovaná osoba se zpravidla neúčastní a posouzení je nutné zopakovat, když se změní design, materiály nebo odkazované normy.

Viz: EU prohlášení o shodě podle PPWR

Distributor (EU; PPWR)

Distributor je každý subjekt v dodavatelském řetězci, jiný než výrobce nebo dovozce, který dodává obaly na trh, například velkoobchodník nebo cash-and-carry. Podle PPWR musí ověřit, že obaly mají požadovanou dokumentaci a označení, a nesmí dodávat obaly, o nichž ví, že nejsou v souladu s předpisy. Distributor, který uvádí obaly na trh pod vlastním jménem nebo je upraví způsobem, který může ovlivnit shodu, přebírá povinnosti výrobce (článek 21).

Viz: PPWR v kostce

Hospodářský subjekt (EU; PPWR)

Hospodářský subjekt je souhrnný pojem PPWR pro podniky, které nesou povinnosti v obalovém řetězci, včetně výrobce, dodavatele, dovozce, distributora, zplnomocněného zástupce, konečného distributora a poskytovatele fulfilmentových služeb. Jedna společnost může zastávat několik rolí současně, například řetězec, který dováží vlastní obaly s logem, je výrobcem i dovozcem, a její role se může v jednotlivých členských státech lišit.

Viz: PPWR v kostce

EPR (rozšířená odpovědnost producenta; DE: erweiterte Herstellerverantwortung; NL: uitgebreide producentenverantwoordelijkheid, UPV)

Rozšířená odpovědnost producenta (EPR) ukládá podniku, který uvádí obaly na národní trh, tedy producentovi, odpovědnost za financování jejich sběru, třídění a recyklace, obvykle formou registrace, hlášení tonáží podle materiálu a placení poplatků systému. PPWR stanoví společná pravidla EPR pro celou EU, ale registrace a poplatky se stále řídí na národní úrovni: LUCID a duální systémy v Německu, sběrné systémy jako ARA v Rakousku, Verpact v Nizozemsku. Spojené království a několik států USA provozují vlastní systémy EPR a poplatky se stále častěji modulují podle recyklovatelnosti.

Viz: PPWR v kostce; nákup obalů z Turecka

EU prohlášení o shodě (EU; PPWR; DE: EU-Konformitätserklärung; NL: EU-conformiteitsverklaring)

EU prohlášení o shodě je podepsané prohlášení výrobce ve smyslu PPWR, že typ obalu splňuje příslušné požadavky článků 5 až 12 nařízení (EU) 2025/40. Vychází ze vzoru v příloze VIII a opírá se o technickou dokumentaci podle přílohy VII. Musí být v jazyce požadovaném každým členským státem dodání, uchovává se 5 let u obalů na jedno použití a 10 let u opakovaně použitelných obalů a kontrolují ho dovozci. Jde o jiný dokument než prohlášení o shodě pro styk s potravinami.

Viz: EU prohlášení o shodě podle PPWR

Dovozce (EU; PPWR)

Dovozce je subjekt usazený v EU, který uvádí na trh EU obaly ze třetí země, například z Turecka. Podle článku 18 PPWR musí ověřit, že výrobce provedl posouzení shody a vypracoval technickou dokumentaci, že je obal označen a identifikován podle požadavků, a musí na obal nebo do průvodního dokumentu uvést své jméno a poštovní adresu. Kopii prohlášení o shodě uchovává 5 nebo 10 let a často se také stává producentem EPR v zemi prvního dodání.

Viz: EU prohlášení o shodě podle PPWR; nákup obalů z Turecka

Výrobce (EU; PPWR čl. 3 odst. 1 bod 13; DE: Erzeuger)

Podle PPWR je výrobcem ten, kdo obal vyrábí nebo si jej nechá navrhnout či vyrobit a uvádí ho pod svým jménem nebo ochrannou známkou, takže řetězec, který objednává kelímky s vlastním logem, je zpravidla výrobcem, i když je fyzicky vyrábí zpracovatel. Výrobce provádí posouzení shody, uchovává technickou dokumentaci a podepisuje EU prohlášení o shodě. Majitel značky, který je mikropodnikem, může tuto roli přenechat dodavateli usazenému ve stejném členském státě, nikoli však dodavateli mimo EU, a národní orgány stále upřesňují, jak se definice použije na prázdné potištěné servisní obaly.

Viz: EU prohlášení o shodě podle PPWR; PPWR v kostce

Uvedení na trh a dodání na trh (EU)

Uvedením na trh se rozumí první dodání obalu k distribuci nebo použití na trhu EU; dodáním na trh jakékoli pozdější dodání v rámci obchodní činnosti, ať již za úplatu, nebo zdarma. Rozdíl je důležitý, protože mnoho povinností podle PPWR i lhůty uchovávání dokumentů 5 a 10 let se vážou k okamžiku uvedení obalu na trh, což je obvykle chvíle, kdy jej poprvé dodá dovozce nebo výrobce usazený v EU.

Viz: PPWR v kostce

PPWR (EU; nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech)

PPWR je nařízení EU o obalech a obalových odpadech, nařízení (EU) 2025/40, které vstoupilo v platnost 11. února 2025 a obecně se použije od 12. srpna 2026. Jako přímo použitelné nařízení stanoví celoevropská pravidla pro látky (včetně PFAS v obalech pro styk s potravinami), recyklovatelnost, obsah recyklátu, kompostovatelnost, minimalizaci, opakované použití, označování, dokumentaci shody a EPR. Mnoho požadavků na design se zavádí postupně od let 2028, 2030, 2035 a 2038 a závisí na aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech, které Komise stále přijímá.

Viz: PPWR v kostce

Producent (EU EPR; PPWR)

V EPR je producentem subjekt, který obal poprvé dodá na trh členského státu, a proto se tam registruje, podává hlášení a platí poplatky. U servisních obalů je to subjekt, který je poprvé dodá v daném členském státě; výrobce ze třetí země, který tam prodává přímo koncovým uživatelům, je sám producentem a musí jmenovat zplnomocněného zástupce. Producent a výrobce jsou samostatné role, které často, ale ne vždy zastává tentýž podnik.

Viz: PPWR v kostce; soulad obalů s předpisy v Nizozemsku

Organizace zajišťující rozšířenou odpovědnost producentů (PRO; kolektivní systém)

Organizace zajišťující rozšířenou odpovědnost producentů (PRO) je subjekt, k němuž se producenti připojují nebo kterému platí, aby kolektivně plnili povinnosti EPR: vybírá poplatky, organizuje nebo financuje sběr a recyklaci a podává hlášení orgánům. Příkladem jsou německé duální systémy, ARA a Reclay v Rakousku, Verpact v Nizozemsku a Circular Action Alliance ve většině států USA s EPR. Poplatky pEPR ve Spojeném království spravuje PackUK, vládní správce systému, nikoli PRO řízená producenty.

Viz: nákup obalů z Turecka

Technická dokumentace (EU; PPWR příloha VII; DE: technische Dokumentation)

Technická dokumentace je dokladový soubor, který stojí za EU prohlášením o shodě podle PPWR. Podle přílohy VII popisuje obal a jeho zamýšlené použití, konstrukci, materiály a součásti, použité normy nebo specifikace, způsob posouzení recyklovatelnosti, minimalizace a možnosti opakovaného použití a zkušební protokoly, o které se výrobce opírá (například výsledky PFAS nebo těžkých kovů), spolu s analýzou rizik neshody. Výrobce ji uchovává 5 let u obalů na jedno použití a 10 let u opakovaně použitelných obalů a na žádost ji předkládá orgánům.

Viz: EU prohlášení o shodě podle PPWR

Typy obalů a požadavky na design podle PPWR

Kategorie obalů, které PPWR definuje, a pravidla pro design, opakované použití a označování, která se k nim vážou. Třídy jsou vysvětleny v příručce třídy recyklovatelnosti podle PPWR a označení v příručce požadavky PPWR na označování.

Omezení podle přílohy V (EU; PPWR čl. 25)

Příloha V PPWR uvádí formáty obalů, které nesmějí být uváděny na trh od 1. ledna 2030. Patří mezi ně plastové obaly na jedno použití pro jídlo a nápoje plněné a konzumované v prostorách HoReCa, plastové porce koření a omáček na jedno použití v HoReCa (kromě případů, kdy se dodávají s jídlem s sebou) a velmi lehké plastové nákupní tašky (s výjimkami). Pokyny Komise z 5. června 2026 považují papírové obaly obsahující 5 % plastu nebo více za zahrnuté do zákazů přílohy V a obaly s nejvýše 5 % za nezahrnuté; pokyny nejsou právně závazné.

Viz: PPWR v kostce; papírové a plastové misky

Kompozitní obal (EU; PPWR)

Kompozitní obal je obal z dvou nebo více různých materiálů, které nelze ručně oddělit a které tvoří jediný celek, například papírový kelímek s PE povrstvením nebo karton laminovaný plastem. Podle definice PPWR materiál, který tvoří nejvýše 5 % hmotnosti obalové jednotky, z ní kompozit nedělá. Kompozitní papírové obaly se posuzují z hlediska recyklovatelnosti ve vlastní kategorii a hranice 5 % je také základem výkladu zákazů přílohy V ze strany Komise.

Viz: třídy recyklovatelnosti podle PPWR; bariérové nátěry papírových obalů

Obal citlivý na kontakt (EU; PPWR)

Obal citlivý na kontakt je pojem PPWR pro obaly určené pro produkty, u nichž je kontakt s obalem významný z hlediska bezpečnosti, především potraviny podle pravidel pro styk s potravinami, léčivé přípravky a zdravotnické prostředky. Význam má hlavně u obsahu plastového recyklátu: od 1. ledna 2030 (nebo tři roky po prováděcím aktu o výpočtu a ověřování, je-li tento termín pozdější) musí obaly citlivé na kontakt z PET, kromě plastových nápojových lahví na jedno použití, obsahovat nejméně 30 % a obaly citlivé na kontakt z jiných plastů nejméně 10 % recyklátu, tedy méně než u ostatních plastových obalů, protože recyklát vhodný pro potraviny je vzácnější.

Viz: PPWR v kostce

Design pro recyklaci (DfR; EU; PPWR čl. 6)

Design pro recyklaci je soubor kritérií, podle nichž se posuzuje recyklovatelnost obalové jednotky; zahrnuje materiály, nátěry, barvy, lepidla, etikety, uzávěry a snadnost oddělení součástí. Podle čl. 6 PPWR musí Komise přijmout kritéria designu pro recyklaci pro jednotlivé kategorie obalů do 1. ledna 2028; z nich vychází procento, které určuje třídu A, B nebo C. Do té doby podle Komise zůstávají referenčním rámcem požadavky staré směrnice o obalech a normy jako EN 13430.

Viz: třídy recyklovatelnosti podle PPWR

Obal pro e-commerce (EU; PPWR)

Obal pro e-commerce je přepravní obal používaný k doručení produktů koncovému uživateli v rámci online prodeje, například poštovní krabice a přepravní sáčky. Na rozdíl od jiných přepravních obalů musí nést harmonizovaný štítek pro třídění, jakmile se začne uplatňovat, a od 1. ledna 2030 nebo tři roky po aktu o metodice, podle toho, co nastane později, se na něj vztahuje limit 50 % prázdného prostoru.

Viz: obaly pro e-commerce a PPWR

Poměr prázdného prostoru (EU; PPWR čl. 24)

Poměr prázdného prostoru je podíl objemu balení, který nezaplňuje produkt. Podle čl. 24 PPWR musí hospodářský subjekt, který plní skupinové, přepravní nebo e-commerce obaly, udržet tento poměr nejvýše na 50 % od 1. ledna 2030 nebo tři roky po aktu Komise o metodice výpočtu, podle toho, co nastane později. Vycpávky, například papírové odstřižky, vzduchové polštáře nebo pěnové částice, se počítají jako prázdný prostor a u prodejních obalů musí být prázdný prostor omezen na minimum od 12. února 2028.

Viz: obaly pro e-commerce a PPWR

Skupinový obal (EU; PPWR; DE: Umverpackung; NL: verzamelverpakking)

Skupinový obal je obal určený k seskupení určitého počtu prodejních jednotek v místě prodeje, ať už se prodává koncovému uživateli jako takový, nebo slouží k doplňování regálů, a lze jej odstranit, aniž by se změnily vlastnosti produktu. Potištěný tác pro regál nebo manžeta multipacku je skupinový obal a od roku 2030 na něj dopadá limit prázdného prostoru podle PPWR.

Viz: PPWR v kostce

Harmonizovaný štítek pro třídění (EU; PPWR čl. 12)

Harmonizovaný štítek pro třídění je celoevropský piktogramový štítek, který ukazuje materiálové složení obalu, aby spotřebitelé věděli, jak jej třídit, s odpovídajícím označením na odpadních nádobách. Použije se od 12. srpna 2028 nebo 24 měsíců po vstupu prováděcího aktu Komise v platnost, podle toho, co nastane později; akt měl být přijat do 12. srpna 2026, ale k říjnu 2026 přijat nebyl, takže se v praxi bude uplatňovat později. Vyloučeny jsou přepravní obaly jiné než obaly pro e-commerce a zálohované obaly a kompostovatelné obaly musí uvádět, že nejsou vhodné pro domácí kompostování.

Viz: požadavky PPWR na označování

Limit těžkých kovů (EU; PPWR čl. 5 odst. 4)

PPWR omezuje součet olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu v obalech a obalových součástech na 100 mg/kg. Limit je převzat ze směrnice o obalech a vztahuje se na barvy, pigmenty a nátěry stejně jako na základní materiál, takže prohlášení nebo výsledek zkoušky vůči němu patří do technické dokumentace.

Viz: EU prohlášení o shodě podle PPWR

Sektor HoReCa (EU; hotely, restaurace, kavárny)

HoReCa je sektor hotelů, restaurací a kaváren; v PPWR to znamená podniky vykonávající činnosti ubytování a stravování vymezené v klasifikaci NACE EU. Pojem určuje, kdo musí plnit povinnosti opakovaného použití u jídla s sebou podle článků 32 a 33 a na jaké provozovny se od roku 2030 vztahují omezení plastů na jedno použití pro jídlo a nápoje k okamžité konzumaci podle přílohy V.

Viz: PPWR v kostce

Kódy pro identifikaci materiálu (EU; rozhodnutí 97/129/ES; kódy PAP)

Rozhodnutí Komise 97/129/ES stanoví čísla a zkratky pro identifikaci obalových materiálů, například PAP 20 pro vlnitou lepenku, PAP 21 pro ostatní lepenku a PAP 22 pro papír, často vytištěné uvnitř recyklační smyčky. Podle pokynů Komise k PPWR se rozhodnutí použije do 12. srpna 2028 a poté už zkratky nebudou povoleny, protože jejich roli převezme harmonizovaný štítek pro třídění.

Viz: požadavky PPWR na označování

Minimalizace (EU; PPWR čl. 10)

Minimalizace obalů je požadavek PPWR, platný od 1. ledna 2030, aby se hmotnost a objem obalu snížily na minimum nutné pro jeho funkci, například ochranu, hygienu, stohování nebo povinné informace. Článek 10 také zakazuje prvky určené jen ke zvýšení vnímaného objemu, včetně dvojitých stěn, falešných den a zbytečných vrstev, s omezenými výjimkami pro designy chráněné před 11. únorem 2025. Zdůvodnění hmotnosti a velikosti každého obalu patří do technické dokumentace.

Viz: PPWR v kostce; obaly pro e-commerce a PPWR

Třída recyklovatelnosti (EU; PPWR čl. 6; třídy A, B, C)

Třída recyklovatelnosti je kategorie, A, B nebo C, kterou obalová jednotka získá z posouzení designu pro recyklaci: třída A nejméně 95 %, B nejméně 80 % a C nejméně 70 %, přičemž vše pod 70 % je technicky nerecyklovatelné. Od 1. ledna 2030, nebo 24 měsíců po aktech v přenesené pravomoci, pokud je to později, smějí být na trh EU uváděny jen třídy A až C a od 1. ledna 2038 pouze A nebo B. Poplatky EPR budou modulovány podle třídy; zmínky o třídách D a E pocházejí z návrhu z roku 2022, nikoli z přijatého znění.

Viz: třídy recyklovatelnosti podle PPWR

Recyklace ve velkém měřítku (EU; PPWR čl. 6)

Recyklace ve velkém měřítku je druhý test recyklovatelnosti podle PPWR, který zkoumá, zda se typ obalu skutečně sbírá, třídí a recykluje v dostatečném objemu v celé EU, a ne jen zda je k tomu navržen. Použije se od 1. ledna 2035, nebo pět let po aktu Komise o metodice, pokud je to později, a to nad rámec třídy designu pro recyklaci; prahové hodnoty pro jednotlivé kategorie nebyly k říjnu 2026 stanoveny.

Viz: třídy recyklovatelnosti podle PPWR

Cíle obsahu recyklátu (EU; PPWR čl. 7)

Od 1. ledna 2030, nebo tři roky po prováděcím aktu o výpočtu a ověřování, je-li tento termín pozdější, musí plastové části obalů obsahovat minimální podíl recyklátu: 30 % u PET citlivého na kontakt, 10 % u obalů citlivých na kontakt z jiných plastů, 30 % u plastových nápojových lahví na jedno použití a 35 % u ostatních plastových obalů, přičemž v roce 2040 vzrostou na 50, 25, 65 a 65 %. Cíle se vztahují na plastové tašky, sáčky, víčka a okénka, nikoli na papír a karton.

Viz: PPWR v kostce; recyklovatelné monomateriálové sáčky

Doplňování (refill; EU; PPWR)

Doplňování je činnost, při níž koncový uživatel naplní vlastní nádobu nebo nádobu poskytnutou v místě prodeje produktem, který prodejce nabízí. Povinnost přinést vlastní nádobu u provozoven s jídlem s sebou od 12. února 2027 podle PPWR je povinností doplňování: zákazníci musí mít možnost nechat si jídlo nebo nápoj podat do vlastní nádoby bez vyšší ceny.

Viz: PPWR v kostce

Systém opakovaného použití (EU; PPWR)

Systém opakovaného použití je soubor organizačních, technických nebo finančních opatření, která umožňují opakovaně použitelným obalům absolvovat opakované oběhy, typicky se zálohami, sběrem, mytím a logistikou vracení. Uzavřené systémy provozuje provozovatel systému; otevřené systémy umožňují obalům kolovat mezi neurčenými podniky. Kelímek na jídlo s sebou je v praxi opakovaně použitelný jen tehdy, pokud pro něj systém opakovaného použití existuje.

Viz: požadavky PPWR na označování

Povinnost nabízet opakovaně použitelné obaly a přinést vlastní nádobu (EU; PPWR články 32 a 33)

Článek 32 PPWR ukládá konečným distributorům v HoReCa, kteří prodávají jídlo nebo nápoje s sebou, od 12. února 2027 povinnost umožnit zákazníkům použít vlastní nádoby bez vyšší ceny. Článek 33 jim od 12. února 2028 ukládá nabízet možnost opakovaně použitelného obalu bez vyšší ceny a od roku 2030 usilovat o prodej 10 % produktů v opakovaně použitelných formátech. Mikropodniky jsou vyňaty jen z této druhé povinnosti, nikoli z povinnosti přijímat vlastní nádoby zákazníků. Zda se vztahují na pečivo prodávané na kusy, oficiální pokyny nepotvrdily.

Viz: PPWR v kostce

Opakovaně použitelný obal (EU; PPWR; DE: Mehrwegverpackung; NL: herbruikbare verpakking)

Opakovaně použitelný obal je obal koncipovaný, navržený a uvedený na trh tak, aby byl v rámci systému opakovaného použití opakovaně plněn nebo používán ke stejnému účelu v mnoha oběhech. Podle PPWR se jeho dokumentace uchovává 10 let místo 5 a od 12. února 2029, nebo 30 měsíců po prováděcím aktu, podle toho, co nastane později, bude nést štítek opakovaně použitelného obalu s kódem QR nebo jiným nosičem dat. U přepravních obalů platí cíl opakovaného použití 40 % do roku 2030, přičemž kartonové krabice jsou vyňaty.

Viz: požadavky PPWR na označování

Prodejní obal (EU; PPWR; DE: Verkaufsverpackung; NL: verkoopverpakking)

Prodejní obal, označovaný také jako primární, je obal koncipovaný tak, aby v místě prodeje tvořil pro koncového uživatele prodejní jednotku produktu a obalu, například potištěná skládačka nebo sáček. Podle PPWR musí být jeho prázdný prostor od 12. února 2028 omezen na minimum a nese harmonizovaný štítek pro třídění, jakmile se začne uplatňovat.

Viz: PPWR v kostce

Servisní obal (EU; DE: Serviceverpackung; NL: verkooppuntverpakking)

Servisní obal je obal plněný v místě prodeje, aby se koncovému uživateli předalo jídlo nebo zboží, například tašky na jídlo s sebou, kelímky, obaly na zabalení, krabičky na hamburger a krabice na pizzu. Je to prodejní obal, takže na něj dopadá EPR, a podle PPWR je výrobcem zpravidla podnik, jehož jméno nebo ochranná známka je na něm vytištěna. Národní pravidla pro producenty servisních obalů se změnila 12. srpna 2026; v Německu je kupující obalů s logem nyní producentem i výrobcem a předlicencování zůstává jen v úzkých případech.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku; soulad obalů s předpisy v Nizozemsku

Obal na jídlo s sebou (EU; PPWR; UK: food-to-go packaging; US: takeout packaging)

Podle PPWR je obal na jídlo s sebou servisní obal plněný v obsluhovaných prodejních místech nápoji nebo hotovým jídlem zabaleným k přepravě a okamžité konzumaci jinde bez další přípravy, které se obvykle konzumuje přímo z obalu. Definici zpravidla splňují kelímky, výklopné krabičky, krabičky na jídlo a nádoby. Je to kategorie, na niž se vztahují povinnosti přinést vlastní nádobu a nabízet opakovaně použitelný obal podle článků 32 a 33.

Viz: PPWR v kostce; obaly pro restaurační řetězce

Přepravní obal (EU; PPWR; DE: Transportverpackung; NL: transportverpakking)

Přepravní obal, označovaný také jako terciární, je obal koncipovaný tak, aby usnadnil manipulaci a přepravu prodejních jednotek nebo skupinových obalů a zabránil poškození, například vnější přepravní kartony, paletová fólie a rohové chrániče; samotné přepravní kontejnery jsou vyloučeny. Je vyňat z harmonizovaného štítku pro třídění, pokud nejde o obal pro e-commerce, od roku 2030 podléhá limitu prázdného prostoru a platí pro něj cíl opakovaného použití 40 % do roku 2030, přičemž kartonové krabice jsou vyňaty.

Viz: PPWR v kostce

Plasty na jedno použití a starší předpisy EU

Směrnice SUP platí vedle PPWR dál a stará směrnice o obalech vysvětluje, odkud se mnohá současná pravidla vzala. Pravidla specifická pro kelímky jsou v příručce pravidla pro papírové kelímky v Evropě a ve Spojeném království.

Oxo-rozložitelný plast

Oxo-rozložitelný plast obsahuje přísady, které způsobují jeho rozpad na malé části oxidací, bez prokázané úplné biologické rozložitelnosti. V EU je zakázán podle směrnice (EU) 2019/904 o plastech na jedno použití od 3. července 2021, takže tašky nebo fólie uváděné jako „oxo-biologicky rozložitelné“ nelze pro objednávky do EU dodávat.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Směrnice o obalech (EU; směrnice 94/62/ES, zrušená)

Směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech byla obalovým právem EU od roku 1994, dokud ji nenahradilo PPWR, které se obecně použije od 12. srpna 2026. Stanovila základní požadavky, limit těžkých kovů a recyklační cíle, které členské státy provedly do vnitrostátního práva, podpořené řadou norem EN 13427 až EN 13432. Dokud nebudou přijaty akty PPWR o designu pro recyklaci, považuje Komise její požadavky na recyklovatelnost a normy jako EN 13430 za referenční.

Viz: PPWR v kostce

Plast (právní definice; směrnice SUP a PPWR v EU)

Směrnice SUP i PPWR definují plast jako materiál tvořený polymerem, do něhož mohly být přidány přísady, který může fungovat jako hlavní konstrukční složka, s výjimkou přírodních polymerů, které nebyly chemicky modifikovány. PPWR definuje „plast“, ale nikoli „plastový obal“. Podle směrnice SUP jsou barvy, tiskové barvy a lepidla vyloučeny, ale plastový nátěr nebo povrstvení na papíru z výrobku dělá výrobek z plastu na jedno použití.

Viz: bariérové nátěry papírových obalů

Výrobek z plastu na jedno použití (EU; směrnice SUP; pokyny Komise 2021/C 216/01)

Výrobek z plastu na jedno použití podle směrnice (EU) 2019/904 je předmět vyrobený zcela nebo zčásti z plastu, který není koncipován k opakovanému použití. Pokyny Komise 2021/C 216/01, aktualizované oznámením C/2026/4813 z 8. září 2026 pouze pro uzávěry a víčka, považují papír nebo karton s plastovým nátěrem či povrstvením naneseným proti vodě nebo tuku za spadající do působnosti, bez prahu de minimis; do působnosti spadají i povrstvení z biologických a kompostovatelných plastů, například PLA. Pokyny disperzní nátěry na vodní bázi výslovně nezmiňují, takže jejich status závisí na tom, zda polymer nátěru splňuje definici plastu.

Viz: povrstvení papírových kelímků; bariérové nátěry papírových obalů

Směrnice SUP (EU; směrnice (EU) 2019/904 o plastech na jedno použití)

Směrnice (EU) 2019/904 o plastech na jedno použití zakazuje v EU od 3. července 2021 plastové příbory, talíře, slámky, míchátka, držáky na balónky, vatové tyčinky, nádoby na jídlo a nápoje a kelímky z expandovaného polystyrenu a oxo-rozložitelné plasty. Stanoví také požadavky na označování a EPR, včetně nákladů na úklid odpadků, pro nádoby na jídlo, sáčky a obaly, nápojové kelímky a lehké nákupní tašky. Navazují na ni národní úpravy, například nizozemská pravidla pro kelímky a nádoby a německý fond pro plasty na jedno použití.

Viz: pravidla pro papírové kelímky v Evropě a ve Spojeném království

Označení SUP (EU; „PLAST VE VÝROBKU“; prováděcí nařízení (EU) 2020/2151)

Označení SUP je potištěný štítek požadovaný prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/2151 na nápojových kelímcích, včetně papírových kelímků s PE nebo PLA povrstvením, a na některých dalších výrobcích z plastu na jedno použití. Kombinuje předepsaný piktogram s textem „PLAST VE VÝROBKU“ (anglicky „PLASTIC IN PRODUCT“; na kelímcích zcela z plastu „VYROBENO Z PLASTU“, anglicky „MADE OF PLASTIC“) v jazyce trhu, na kterém se kelímek prodává, a je povinností oddělenou od štítku pro třídění podle PPWR.

Viz: pravidla pro papírové kelímky v Evropě a ve Spojeném království; příprava tiskových dat obalů

Styk s potravinami a chemická bezpečnost

Pravidla pro materiály, které přicházejí do styku s potravinami, a pro látky v obalech. Celý obraz podávají příručky soulad obalů pro styk s potravinami v EU, UK a USA a potravinářské obaly bez PFAS.

Doporučení BfR XXXVI (DE; papír a karton pro styk s potravinami)

Doporučení BfR XXXVI je doporučení německého Spolkového institutu pro hodnocení rizik pro papír a karton určené pro styk s potravinami. Protože pro papír a karton neexistuje harmonizované opatření EU, slouží jako de facto referenční měřítko v celé EU i ve Spojeném království a kupující běžně očekávají prohlášení o shodě, které se na ně odkazuje vedle nařízení (ES) 1935/2004. Je to doporučení, nikoli zákon.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

Nařízení o BPA (EU; nařízení (EU) 2024/3190)

Nařízení (EU) 2024/3190 omezuje bisfenol A (BPA) a další nebezpečné bisfenoly v materiálech pro styk s potravinami. V platnost vstoupilo 20. ledna 2025 a jeho hlavní přechodné období skončilo 20. července 2026. Vztahuje se na nátěry, laky, tiskové barvy a lepidla používané v materiálech pro styk s potravinami, nikoli na samotný papír, takže kupující žádají potvrzení, že barvy, laky a lepidla nejsou vyrobeny s BPA.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

Prohlášení o shodě (DoC; Declaration of Compliance; styk s potravinami; DE: Konformitätserklärung)

Prohlášení o shodě (DoC) je písemné prohlášení dodavatele, které potvrzuje, že materiál pro styk s potravinami splňuje příslušná pravidla pro uvedené podmínky použití: druhy potravin, teplotu, dobu kontaktu a poměr plochy k objemu. Je právně vyžadováno u plastů podle nařízení (EU) 10/2011 v každé fázi uvádění na trh kromě maloobchodu, s obsahem stanoveným v příloze IV, a kupující je očekávají u papíru a kartonu. Není to týž dokument jako EU prohlášení o shodě podle PPWR.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

Druckfarbenverordnung (DE; německá vyhláška o tiskových barvách)

Druckfarbenverordnung je německá vyhláška o tiskových barvách, zavedená jako 21. novela vyhlášky Bedarfsgegenständeverordnung, která stanoví pozitivní seznam látek pro barvy používané na materiálech pro styk s potravinami. Po prodloužení schváleném v prosinci 2025 se pravidla pro barvy použijí od 1. ledna 2027 a přechodné období končí 31. prosince 2026. Je to německé právo, ale stává se referenčním předpisem pro barvy u obalů prodávaných v celé EU.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami; potisk nepromastitelného papíru

EuPIA (Evropské sdružení výrobců tiskových barev)

EuPIA je Evropské sdružení výrobců tiskových barev; jeho pokyny pro barvy na materiály pro styk s potravinami, včetně politiky vyloučení látek a směrnice pro správnou výrobní praxi, jsou zavedeným tržním referenčním měřítkem pro nízkomigrační barvy. Výrobci barev běžně potvrzují shodu s pokyny EuPIA v prohlášeních, která podporují prohlášení o shodě zpracovatele.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

Materiál pro styk s potravinami (FCM; DE: Lebensmittelkontaktmaterial; NL: voedselcontactmateriaal)

Materiál pro styk s potravinami (FCM) je jakýkoli materiál nebo předmět určený k tomu, aby přišel do styku s potravinami, včetně obalů, obalů na zabalení, kelímků a barev a nátěrů na nich. V EU rámcové nařízení (ES) 1935/2004 vyžaduje, aby FCM nepřenášely složky na potraviny v množstvích, která by mohla ohrozit zdraví nebo nepřijatelně změnit potraviny, a stanoví povinnosti označování a vysledovatelnosti. Velká Británie (GB) uplatňuje převzatou verzi stejných pravidel a Severní Irsko se řídí pravidly EU.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

Rámcové nařízení (EU; nařízení (ES) 1935/2004)

Nařízení (ES) 1935/2004 je rámec EU pro všechny materiály pro styk s potravinami. Článek 3 vyžaduje, aby materiály nepřenášely složky na potraviny v množstvích, která by mohla ohrozit zdraví, nepřijatelně změnit jejich složení nebo ovlivnit chuť a pach; článek 15 upravuje označování, včetně formulace „pro styk s potravinami“ nebo symbolu sklenice a vidličky; a článek 17 vyžaduje vysledovatelnost ve všech fázích, což v praxi znamená kódování šarží zpět k šaržím kartonu, barev a nátěrů.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

Funkční bariéra

Funkční bariéra je vrstva v materiálu pro styk s potravinami, která brání látkám za ní, například minerálním olejům z recyklovaného vlákna nebo nezařazeným látkám ve vnější vrstvě, v migraci do potravin nad příslušné limity. Pokud se shoda opírá o funkční bariéru, mělo by to být uvedeno v prohlášení o shodě a výkon bariéry by měl být podložen zkouškami pro zamýšlenou dobu kontaktu a teplotu.

Viz: bariéry proti minerálním olejům a bezpečné potravinářské skládačky

Nařízení o GMP (EU; nařízení (ES) 2023/2006)

Nařízení (ES) 2023/2006 stanoví správnou výrobní praxi (GMP) pro materiály pro styk s potravinami a vyžaduje zdokumentovaný systém zajištění a kontroly kvality v každé fázi výroby. Požaduje také, aby se tiskové barvy na straně, která nepřichází do styku s potravinami, nepřenášely na stranu ve styku s potravinami skrz substrát ani obtiskem ve stohu nebo na roli, takže výběr barev, schnutí a stohování jsou tématem souladu s předpisy.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

MOSH a MOAH (uhlovodíky minerálních olejů)

MOSH (nasycené uhlovodíky minerálních olejů) a MOAH (aromatické uhlovodíky minerálních olejů) jsou dvě hlavní frakce minerálního oleje, které mohou z obalů migrovat do potravin, především z recyklovaného vlákna a barev na bázi minerálních olejů. K říjnu 2026 neexistuje pro obaly závazný limit EU; obvyklými opatřeními jsou primární vlákno, funkční bariéry a barvy bez minerálních olejů.

Viz: bariéry proti minerálním olejům a bezpečné potravinářské skládačky

NIAS (neúmyslně přidané látky)

NIAS jsou látky přítomné v materiálu pro styk s potravinami, které nebyly přidány záměrně, například nečistoty v surovinách, reakční a rozkladné produkty nebo kontaminanty z recyklovaného vstupu. Nařízení (EU) 10/2011 vyžaduje, aby je u plastů zahrnulo posouzení rizik výrobce, a kupující se stále častěji ptají, jak byly NIAS posouzeny i u nátěrů, barev a lepidel.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

Celkový migrační limit (OML)

Celkový migrační limit (OML) je maximální celkové množství látek, které může plastový materiál pro styk s potravinami uvolnit do potraviny nebo simulantu potraviny; podle nařízení (EU) 10/2011 činí 10 mg/dm². Ověřuje se migračními zkouškami za podmínek času a teploty, které odpovídají zamýšlenému použití, a zkušební podmínky by měly odpovídat těm, které jsou uvedeny v prohlášení o shodě.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

PFAS (per- a polyfluoroalkylované látky; EU PPWR čl. 5 odst. 5)

PFAS jsou velká skupina fluorovaných chemikálií, které se historicky používaly k zajištění odolnosti papíru a kartonu proti tuku. Podle čl. 5 odst. 5 PPWR nesmějí být obaly pro styk s potravinami od 12. srpna 2026 uváděny na trh EU při obsahu 25 ppb nebo vyšším u kterékoli jednotlivé látky PFAS nebo 250 ppb u součtu PFAS (cílená analýza), nebo 50 ppm pro všechny PFAS včetně polymerních PFAS. Celkový fluor nad 50 mg/kg sám o sobě limitem není: zavazuje dodavatele, aby na žádost prokázal, zda fluor pochází z PFAS, nebo z jiných látek. V USA FDA a mnoho států ukončily používání PFAS k odolnosti proti tuku v potravinářských obalech; Velká Británie (GB) neměla k říjnu 2026 pro potravinářské obaly žádné omezení PFAS.

Viz: potravinářské obaly bez PFAS

Nařízení o plastových materiálech (EU; nařízení (EU) 10/2011)

Nařízení (EU) 10/2011 upravuje plastové materiály pro styk s potravinami a plastové vrstvy ve vícemateriálových strukturách, například PE povrstvení kelímků a nádob, plastová okénka pekárenských sáčků a plastové tašky a sáčky. Stanoví pozitivní seznam povolených látek, celkový migrační limit 10 mg/dm², specifické migrační limity a požadavek na prohlášení o shodě v každé fázi uvádění na trh kromě maloobchodu.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

REACH (EU; nařízení (ES) 1907/2006)

REACH je nařízení EU o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, nařízení (ES) 1907/2006. Vztahuje se na látky v barvách, nátěrech a lepidlech používaných k výrobě obalů a dodává definici polymeru, na kterou odkazuje definice plastu v PPWR. Podle čl. 5 odst. 5 PPWR musí výrobce, dovozce nebo následný uživatel materiálu podle REACH doložit zdroj fluoru, pokud celkový fluor v obalu pro styk s potravinami překročí 50 mg/kg.

Viz: potravinářské obaly bez PFAS

Nařízení o recyklovaných plastech (EU; nařízení (EU) 2022/1616)

Nařízení Komise (EU) 2022/1616 z 15. září 2022 upravuje recyklované plastové materiály a předměty určené pro styk s potravinami a zrušilo nařízení (ES) č. 282/2008. Recyklovaný plast pro styk s potravinami musí pocházet z recyklačních procesů a technologií, které s ním jsou v souladu, takže sáček nebo taška, které deklarují recyklát vhodný pro styk s potravinami, potřebují dokumentaci dodavatele podle tohoto nařízení.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami; plastové tašky z LDPE, HDPE a recyklovaného PE

Specifický migrační limit (SML)

Specifický migrační limit (SML) omezuje množství jednotlivé uvedené látky, která může z plastového materiálu pro styk s potravinami migrovat do potraviny, vyjádřené v mg na kg potraviny. SML jsou stanoveny v unijním seznamu nařízení (EU) 10/2011 a prohlášení o shodě by mělo jmenovat látky s SML nebo jinými omezeními a potvrdit zkoušení za příslušných podmínek.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

SVHC (látka vzbuzující mimořádné obavy; kandidátský seznam REACH)

Látka vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) je chemická látka identifikovaná podle REACH jako karcinogenní, mutagenní, toxická pro reprodukci, perzistentní a bioakumulativní nebo s rovnocennými obavami a zařazená na kandidátský seznam. Dodavatel výrobku obsahujícího látku z kandidátského seznamu nad 0,1 % hmotnosti musí příjemcům poskytnout dostatek informací pro bezpečné použití, takže kupující často vedle dokumentů pro styk s potravinami žádají i prohlášení o SVHC.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

Švýcarská vyhláška (CH; SR 817.023.21, příloha 10)

Švýcarská vyhláška o materiálech a předmětech ve styku s potravinami, SR 817.023.21, obsahuje v příloze 10 seznam látek povolených v tiskových barvách pro obaly. Přestože jde o švýcarské právo, dlouho se v Evropě používá jako tržní reference pro nízkomigrační barvy, vedle pokynů EuPIA a od 1. ledna 2027 i německé vyhlášky o tiskových barvách.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

Celkový fluor (TF; celkový organický fluor, TOF)

Celkový fluor je screeningové měření veškerého fluoru v materiálu, včetně polymerních PFAS, které cílené metody nezachytí, obvykle iontovou chromatografií po spalování. Podle PPWR spouští celkový fluor nad 50 mg/kg povinnost prokázat, zda fluor pochází z PFAS, a pokyny Komise považují výsledek pod 50 mg/kg za ukazatel shody. Státy USA a certifikace kompostovatelnosti BPI běžně používají jako práh 100 ppm celkového organického fluoru.

Viz: potravinářské obaly bez PFAS

Udržitelnost a ekologická tvrzení

Co ekologické pojmy znamenají technicky a co vyžadují pravidla pro tvrzení v EU, UK a USA. Formulace tvrzení podle trhů jsou popsány v příručce recyklovatelné, kompostovatelné a biologicky rozložitelné obaly.

Biologický původ (bio-based; obsah biologického původu)

Biologický původ (bio-based) označuje materiál vyrobený zcela nebo zčásti z biomasy, například bio-PE z cukrové třtiny nebo PLA z rostlinného škrobu, nikoli z fosilních zdrojů; podíl se obvykle měří radiokarbonovou analýzou. Biologický původ nic neříká o konci životnosti: bio-PE je chemicky totožné s fosilním PE a není biologicky rozložitelné. Podle PPWR je označení obsahu biologického původu dobrovolné, ale po vydání prováděcího aktu musí dodržet harmonizovaný formát.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Biologicky rozložitelný (DE: biologisch abbaubar; NL: biologisch afbreekbaar)

Biologicky rozložitelný znamená rozložený mikroorganismy v určitém okamžiku v určitém prostředí, takže bez uvedeného prostředí a časového rámce slovo kupujícímu nedává použitelnou informaci. Směrnice (EU) 2024/825 jej uvádí jako příklad obecného tvrzení zakázaného od 27. září 2026, pokud nejsou splněny přísné podmínky, a britský úřad CMA a americká FTC považují nekvalifikovaná tvrzení o biologické rozložitelnosti za zavádějící.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Uhlíková stopa (uhlíková stopa produktu, PCF)

Uhlíková stopa produktu je celkové množství emisí skleníkových plynů připsané produktu za definované fáze životního cyklu, vyjádřené v kg ekvivalentu CO2 na kus nebo na tunu; hlavní normou je ISO 14067. Výsledky silně závisejí na hranicích systému (od kolébky k bráně, nebo od kolébky do hrobu), zdrojích dat a pravidlech alokace, takže dvě stopy jsou srovnatelné jen tehdy, pokud byly vypočteny stejným způsobem. V EU jsou od 27. září 2026 zakázána tvrzení, že produkt je „klimaticky neutrální“, založená na kompenzacích.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Řetězec dohledatelnosti (CoC; chain of custody)

Řetězec dohledatelnosti (CoC) je certifikované sledování materiálu z lesních zdrojů přes každou společnost, která nabývá jeho právní vlastnictví, od lesa po hotový výrobek, podle systémů jako FSC a PEFC. Každý vlastník v řetězci potřebuje vlastní certifikát CoC, než může použít označení na výrobku, a psaní „vyrobeno z papíru FSC“ bez tohoto řetězce se stále považuje za použití značky.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Kompostovatelný (průmyslově kompostovatelný; DE: kompostierbar; NL: composteerbaar)

Průmyslově kompostovatelný obal se v řízeném průmyslovém kompostování při vyšších kontrolovaných teplotách během stanovené doby rozloží na vodu, oxid uhličitý a biomasu, což prokazuje certifikace podle EN 13432 v EU nebo ASTM D6400 či D6868 v USA. Podle čl. 9 PPWR musí být kompostovatelné jen sáčky a měkké jednoporcové pady na čaj a kávu, samolepicí etikety na ovoci a zelenině a tam, kde se tak členský stát rozhodne, velmi lehké a lehké plastové nákupní tašky; všechny ostatní obaly, kompostovatelné či nikoli, musí být recyklovatelné.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Směrnice o posílení postavení spotřebitelů (EU; směrnice (EU) 2024/825)

Směrnice (EU) 2024/825 o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci se v členských státech EU použije od 27. září 2026 prostřednictvím vnitrostátního spotřebitelského práva. Zakazuje obecná ekologická tvrzení jako „ekologický“, „zelený“ nebo „biologicky rozložitelný“ bez uznávané vynikající environmentální výkonnosti, vyžaduje, aby značky udržitelnosti vycházely z certifikačního systému nebo je stanovily orgány veřejné moci, a zakazuje tvrzení o „klimatické neutralitě“ produktů založená na kompenzacích.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

EN 13432

EN 13432 je evropská norma pro průmyslově kompostovatelné obaly, která stanoví požadavky na dezintegraci, biologický rozklad, ekotoxicitu a limity některých látek. Posuzuje se na hotové konstrukci, včetně barev, lepidel a nátěrů, takže certifikát na základní papír nebo nátěr se automaticky nevztahuje na potištěný výrobek. Nevztahuje se na domácí kompostování.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

FSC (Forest Stewardship Council)

FSC je mezinárodní systém certifikace lesů, jehož označení na výrobcích, FSC 100%, FSC Mix a FSC Recycled, ukazují, že vlákno pochází z certifikovaných, kontrolovaných nebo recyklovaných zdrojů. Použití označení vyžaduje certifikaci řetězce dohledatelnosti u každé společnosti, která materiál nabývá do vlastnictví, a také licenci na ochrannou známku a schválení označení; jde o dobrovolný systém označování, nikoli o zákonný požadavek.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Obecné ekologické tvrzení (EU)

Obecné ekologické tvrzení je široké prohlášení o environmentálním přínosu, například „eko“, „zelený“, „šetrný k planetě“ nebo nevysvětlený symbol listu, které není upřesněno na stejném médiu. Podle směrnice (EU) 2024/825 jsou taková tvrzení od 27. září 2026 zakázána, pokud obchodník neprokáže uznávanou vynikající environmentální výkonnost relevantní pro dané tvrzení, a vlastní značky, které vypadají jako certifikační, jsou fakticky zakázány.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Směrnice o ekologických tvrzeních (Green Claims Directive; EU; návrh)

Směrnice o ekologických tvrzeních je návrh Evropské komise, který by doplnil požadavky na předchozí doložení a ověření výslovných ekologických tvrzení. Od června 2025 je pozastaven, takže k říjnu 2026 vycházejí závazná pravidla EU pro tvrzení na obalech ze směrnice (EU) 2024/825 a z národního spotřebitelského práva.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Domácí kompostovatelný (OK compost HOME; EN 17427)

Domácí kompostovatelný obal je certifikován tak, že se rozloží v zahradní kompostové hromadě při okolní teplotě, obvykle prostřednictvím soukromé certifikace, například OK compost HOME. Harmonizovaná norma EU pro domácí kompostování obalů obecně neexistuje; EN 17427 se vztahuje pouze na nákupní tašky vhodné pro domácí kompostování. Certifikát průmyslové kompostovatelnosti nepodporuje tvrzení o domácí kompostovatelnosti.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Posuzování životního cyklu (LCA; DE: Ökobilanz)

Posuzování životního cyklu (LCA) kvantifikuje dopady produktu na životní prostředí v celém jeho životním cyklu, od těžby suroviny přes výrobu, dopravu a používání až po konec životnosti, metodou podle ISO 14040 a ISO 14044. Zahrnuje několik kategorií dopadů, například změnu klimatu, spotřebu vody a vyčerpávání zdrojů, nikoli jen uhlík. Srovnávací tvrzení LCA mezi variantami obalů vyžadují konzistentní funkční jednotky a hranice a pro veřejné použití kritické přezkoumání.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Monomateriálový obal

Monomateriálový obal je vyroben z jedné rodiny materiálů, například z flexibilní fólie čistě z PE nebo PP nebo z papíru jen s tenkým kompatibilním nátěrem, takže jej lze recyklovat v jediném proudu. Je to pojem z praxe, nikoli právní kategorie, ale monomateriálový design obvykle získává lepší hodnocení podle kritérií designu pro recyklaci v PPWR a podle britského RAM než vícemateriálové laminace, například PET/PE nebo struktury s fólií.

Viz: recyklovatelné monomateriálové sáčky

PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification)

PEFC je mezinárodní zastřešující systém certifikace lesů, který schvaluje národní systémy. Stejně jako u FSC vyžaduje použití označení PEFC na obalu certifikaci řetězce dohledatelnosti v celém dodavatelském řetězci a schválené užívání ochranné známky; jde o dobrovolný systém označování.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Postspotřebitelský recyklát (PCR; US papír: PCW, post-consumer waste)

Postspotřebitelský recyklovaný obsah (PCR) je materiál získaný z výrobků, které použili spotřebitelé nebo podniky a vyřadili je, a poté znovu zpracovaný, například použitá fólie nebo staré vlnité krabice; americké zákony o papírových taškách jej nazývají obsahem post-consumer waste (PCW). Je to podíl, který počítá většina pravidel pro obsah recyklátu: kalifornský zákon SB 1053 vyžaduje od 1. ledna 2028 50 % postspotřebitelského obsahu v recyklovaných papírových taškách pro odnos a britská Plastic Packaging Tax bude od 1. dubna 2027 uznávat jen postspotřebitelský plast.

Viz: předpisy pro papírové tašky podle trhů; plastové tašky z LDPE, HDPE a recyklovaného PE

Předspotřebitelský recyklát (PIR, post-industriální recyklát)

Předspotřebitelský neboli post-industriální recyklovaný obsah (PIR) je materiál odkloněný z výrobního procesu, například ořez zpracovatele nebo fólie mimo specifikaci, a znovu zpracovaný. Odpad vrácený do téhož procesu po pouhém drcení nebo mletí se obecně nepočítá jako recyklát. Od 1. dubna 2027 už britská Plastic Packaging Tax nepřijímá předspotřebitelský plast jako recyklovaný obsah, takže specifikace spoléhající na PIR k dosažení 30 % potřebují postspotřebitelský obsah.

Viz: plastové tašky z LDPE, HDPE a recyklovaného PE; obalové předpisy ve Spojeném království

Recyklovatelný (DE: recyclingfähig; NL: recyclebaar)

Tvrzení „recyklovatelný“ znamená, že obal lze sbírat, třídit a znovu zpracovat ve stávajících proudech ve velkém měřítku na trhu, kde se prodává. Podle PPWR musí obaly v EU dosáhnout třídy recyklovatelnosti A, B nebo C nejdříve od 1. ledna 2030; v USA nekvalifikované tvrzení podle FTC Green Guides vyžaduje, aby recyklační zařízení byla dostupná alespoň 60 % spotřebitelů, a kalifornský zákon SB 343 přidává přísnější kritéria, jejichž vymáhání je v současnosti soudně pozastaveno.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

Obsah recyklátu

Obsah recyklátu je podíl materiálu obalu, který pochází z recyklovaných zdrojů, obvykle uváděný v procentech hmotnosti a rozdělený na předspotřebitelský a postspotřebitelský obsah. Reguluje se prostřednictvím plastových cílů PPWR od roku 2030, britského prahu 30 % v Plastic Packaging Tax, kalifornského SB 1053 a newjerseyského zákona o recyklovaném obsahu pro papírové tašky; státní zákon o taškách v New Yorku žádné minimum nestanoví. Tvrzení vyžadují dokumentaci dodavatele nebo záznamy o řetězci dohledatelnosti pro uvedené procento.

Viz: PPWR v kostce; předpisy pro papírové tašky podle trhů

Rozvláknitelnost (repulpability)

Rozvláknitelnost je schopnost papíru nebo kartonu rozpadnout se ve vodě v papírně tak, aby bylo možné získat zpět jeho vlákna, přičemž nátěry, fólie a lepidla se odstraní jako zmetek. Posuzuje se laboratorními metodami, například harmonizovanou zkušební metodou Cepi nebo PTS-RH 021, a nižší hmotnost polymeru, jako u disperzních bariér, obecně zlepšuje výsledky ve srovnání s PE povrstvením. Doklady o rozvláknitelnosti jsou v současných posouzeních ústředním vstupem pro recyklovatelnost povrstvených papírových obalů a očekává se, že se objeví v kritériích designu pro recyklaci podle PPWR.

Viz: bariérové nátěry papírových obalů; je nepromastitelný papír recyklovatelný nebo kompostovatelný?

Německo, Rakousko a Nizozemsko

Národní pojmy EPR a opakovaného použití ve třech trzích EU, které jsou většině gastronomických řetězců nejbližší. Podrobnosti jsou v příručkách soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku a soulad obalů s předpisy v Nizozemsku.

Afvalbeheersbijdrage verpakkingen (NL; poplatek za nakládání s obalovým odpadem)

Afvalbeheersbijdrage je nizozemský poplatek za kilogram obalů za nakládání s obalovým odpadem, který producenti platí organizaci Verpact na financování sběru, třídění a recyklace. Producenti, kteří uvádějí na nizozemský trh ročně více než 50 000 kg obalů, hlásí všechno, s odečtením hodnoty 50 000 kg; výrobky z plastu na jedno použití se počítají od první jednotky a podléhají příplatku za 1 000 položek obsahujících plast. Sazba pro papír a karton v roce 2026 činí 0,017 EUR za kg a pro rok 2027 se nemění.

Viz: soulad obalů s předpisy v Nizozemsku

ARA (AT; Altstoff Recycling Austria)

ARA je jedním z rakouských sběrných a recyklačních systémů (Sammel- und Verwertungssysteme), jejichž prostřednictvím jsou obaly uváděné na rakouský trh licencovány podle Verpackungsverordnung 2014; dalším je Reclay. Licenci obvykle drží rakouský majitel značky, dovozce nebo u servisních obalů rakouský výrobce či dovozce obalu. Národní provedení části PPWR týkající se EPR bylo k říjnu 2026 stále v řešení.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku

Bevollmächtigter (DE/AT; zplnomocněný zástupce)

Bevollmächtigter je zplnomocněný zástupce usazený v Německu nebo Rakousku, který plní povinnosti EPR k obalům za společnost, která tam usazení nemá. V Německu § 5 VerpackDG ukládá zahraničním producentům, kteří dodávají obaly přímo koncovým uživatelům, povinnost jej jmenovat před prvním dodáním; v Rakousku musí zahraniční prodejci na dálku soukromým spotřebitelům jmenovat zástupce od 1. ledna 2023 (§ 16b Verpackungsverordnung), zatímco dobrovolná možnost podle § 16a je otevřena jen dodavatelům usazeným v jiném členském státě EU.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku

DIVID (DE; platforma fondu Einwegkunststofffonds)

DIVID je online platforma Spolkového úřadu pro životní prostředí (Umweltbundesamt) pro německý fond pro plasty na jedno použití. Producenti výrobků z plastu na jedno použití podléhajících odvodu, obvykle první subjekt, který je uvádí na německý trh, se musejí od 1. ledna 2024 registrovat v DIVID a každoročně do 15. května hlásit množství.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku

Duální systém (DE: duales System; Systembeteiligung)

Duální systém je licencovaný německý systém zpětného odběru, do něhož se producenti musejí zapojit (Systembeteiligung) a platit licenční poplatky před uvedením na trh obalů, které skončí u soukromých koncových spotřebitelů. Účast je samostatnou povinností vedle registrace v LUCID a platí i podle VerpackDG.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku

Einwegkunststofffonds (DE; fond pro plasty na jedno použití; EWKFondsG)

Einwegkunststofffondsgesetz je německý zákon o fondu pro plasty na jedno použití: producenti určitých výrobků z plastu na jedno použití se registrují v DIVID a platí roční odvod za kilogram, poprvé vyměřený v roce 2025 z množství za rok 2024, například 0,177 EUR za kg u nádob na jídlo a 1,236 EUR u nápojových kelímků. Odvod se vyměřuje z hmotnosti celého výrobku, takže papírový kelímek s PE povrstvením je zpoplatněn včetně papíru, a od 3. listopadu 2025 jsou mimo působnost nádoby a obaly na jídlo obsahující více než 500 g jídla.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku

LUCID (DE; Verpackungsregister)

LUCID je německý registr obalů, který provozuje Zentrale Stelle Verpackungsregister (ZSVR). Registrace je povinná, nelze ji delegovat a musí být provedena před uvedením systémově relevantních obalů na německý trh; pokračuje podle VerpackDG a restaurace nebo řetězec, který je producentem svých servisních obalů s logem, se registruje sám.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku

Mehrwegangebotspflicht (DE; povinnost nabízet opakovaně použitelné obaly; Mehrwegpflicht)

Mehrwegangebotspflicht ukládá německým provozovnám s jídlem s sebou od 1. ledna 2023 nabízet opakovaně použitelnou alternativu bez vyšší ceny, pokud plní plastové obaly na jídlo na jedno použití nebo kelímky na jedno použití z jakéhokoli materiálu; nyní je to § 60 VerpackDG. Podle § 61 mohou podniky s nejvýše pěti zaměstnanci celkem a prodejní plochou 80 m² místo toho plnit vlastní nádoby zákazníků; zaměstnanci se počítají za celou společnost, takže pobočky řetězců zpravidla podmínky nesplňují.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku

Nizozemská pravidla pro kelímky a nádoby na jedno použití (NL; wegwerpbekers en -bakjes)

Od 1. ledna 2024 Nizozemsko zakazuje kelímky a nádoby na jídlo na jedno použití obsahující plast, včetně papírových kelímků s PE povrstvením, pro konzumaci na místě, s výjimkou úzké výjimky založené na sběru, jejíž dodržování vymáhá ILT. U jídla s sebou musejí provozovny od 1. července 2023 nabízet opakovaně použitelnou možnost nebo přijímat vlastní nádoby zákazníků a tato povinnost trvá; příplatek za jídlo s sebou má být zrušen od 1. ledna 2027, ale pozměňující nařízení nebylo k říjnu 2026 dosud zveřejněno.

Viz: soulad obalů s předpisy v Nizozemsku; pravidla pro papírové kelímky v Evropě a ve Spojeném království

Předlicencování (DE: Vorlizenzierung; Vorvertreiber)

Předlicencování je německá praxe, při níž předřazený dodavatel, Vorvertreiber, přebírá účast v duálním systému za nenaplněné servisní obaly, které dodává. Od 12. srpna 2026 je podle § 7 odst. 2 VerpackDG možné jen ve dvou úzkých případech, kdy se neutrální obaly koupené v zahraničí následně opatří značkou nebo upraví; není k dispozici u obalů objednaných se jménem, logem nebo značkou kupujícího, takže zahraniční výrobce nemůže předlicencovat obaly německého řetězce s jeho značkou. Původní producent se musí stále registrovat v LUCID.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku

VerpackDG (DE; Verpackungsrecht-Durchführungsgesetz; dříve VerpackG)

VerpackDG nahradil německý zákon o obalech (Verpackungsgesetz, VerpackG) od 12. srpna 2026, byl vyhlášen v BGBl. 2026 I Nr. 207 a organizuje německé EPR kolem přímo použitelného PPWR. Registrace v LUCID, účast v duálním systému, povinnost nabízet opakovaně použitelné obaly (§ 60) a zákaz lehkých plastových nákupních tašek (§ 12 odst. 1) podle něj pokračují, s novými pravidly pro producenty servisních obalů.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku

Verpact (NL; Stichting Afvalfonds Verpakkingen)

Verpact je nizozemská organizace pro odpovědnost producentů za obaly, dříve nazývaná Afvalfonds Verpakkingen. Vybírá poplatek za nakládání s odpadem od producentů, jejichž povinnost je závazná na základě prohlášení o obecné závaznosti dohody odvětví na období 2023 až 2027, a od 12. srpna 2026 uplatňuje definici producenta podle PPWR. Roční hlášení jsou splatná před 1. dubnem a záznamy se uchovávají sedm let.

Viz: soulad obalů s předpisy v Nizozemsku

Verpackungsverordnung 2014 (AT; VVO)

Verpackungsverordnung 2014, novelizovaná v roce 2023, je rakouská vyhláška o obalech, podle níž se obaly licencují prostřednictvím sběrných a recyklačních systémů, například ARA nebo Reclay. Stanoví pravidla pro Bevollmächtigter u zahraničních prodejců na dálku, zatímco Abfallwirtschaftsgesetz (AWG 2002) ukládá primární povinnost u servisních obalů jejich rakouskému výrobci nebo dovozci a od 1. ledna 2020 zakazuje plastové nákupní tašky.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku

Vollständigkeitserklärung (DE; prohlášení o úplnosti)

Vollständigkeitserklärung je roční prohlášení o úplnosti, splatné do 15. května, v němž němečtí producenti hlásí obaly, které uvedli v předchozím roce na trh, a způsob jejich licencování; ověřuje je registrovaný znalec nebo auditor a podává se u ZSVR. Producenti pod zákonnými prahy 80 t skla, 50 t papíru a kartonu a 30 t ostatních materiálů ročně jsou vyňati, pokud o ně ZSVR nepožádá. Podle VerpackDG je povinnost upravena v § 10 a v úzkých případech předlicencování přechází spolu s povinnostmi registrace a hlášení na Vorvertreiber.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku

ZSVR (DE; Zentrale Stelle Verpackungsregister)

ZSVR je německá ústřední agentura pro registr obalů: provozuje LUCID, kontroluje, zda se producenti registrují a účastní duálního systému, a zveřejňuje pokyny, jak se role podle VerpackDG a PPWR uplatňují, včetně svých pokynů z roku 2026 k servisním obalům. Kupující, kteří si nejsou jisti, zda je producentem oni, nebo dodavatel, by měli nejprve zkontrolovat pokyny ZSVR.

Viz: soulad obalů s předpisy v Německu a Rakousku

Spojené království

Britská pravidla odpovědnosti producentů, daně a plastů na jedno použití, která se v jednotlivých částech liší. Celá příručka je obalové předpisy ve Spojeném království.

Převzaté právo pro styk s potravinami (GB) a Windsorský rámec (NI)

Velká Británie ponechala nařízení EU pro styk s potravinami, 1935/2004, 2023/2006 a 10/2011, jako převzaté právo, zatímco Severní Irsko se podle Windsorského rámce řídí aktuálními pravidly EU. PPWR se od 12. srpna 2026 vztahuje také na obaly uváděné na trh v Severním Irsku, s výjimkou ustanovení o opakovaném použití, EPR a zálohovém systému, takže jednu zásobu pro GB i NI je nejlépe specifikovat podle pravidel EU.

Viz: obalové předpisy ve Spojeném království; soulad obalů pro styk s potravinami

Poplatek za nákupní tašky (UK)

Poplatky za nákupní tašky ve Spojeném království se v jednotlivých částech liší. Anglie má minimální poplatek 10 pencí jen u plastových nákupních tašek na jedno použití o tloušťce 70 µm a méně, přičemž papírové tašky se nezpoplatňují; Skotsko účtuje nejméně 10 pencí a Wales nejméně 5 pencí za tašky na jedno použití včetně papírových a Severní Irsko vybírá 25 pencí za nové nákupní tašky z jakéhokoli materiálu, které se prodávají za 5 £ nebo méně. Výjimky, například pro nebalené potraviny, se také liší podle části.

Viz: předpisy pro papírové tašky podle trhů

Zákon DMCC 2024 (UK; Digital Markets, Competition and Consumers Act)

Zákon Digital Markets, Competition and Consumers Act 2024 dal od dubna 2025 úřadu Competition and Markets Authority pravomoc přímo pokutovat podniky za porušení spotřebitelského práva, včetně zavádějících ekologických tvrzení, až do výše 10 % celosvětového obratu, bez předchozího soudního řízení. Proměnil Green Claims Code z doporučení v praktické riziko vymáhání u tvrzení na potištěných obalech.

Viz: obalové předpisy ve Spojeném království

Vláknitý kompozit (FBC; UK pEPR)

Vláknitý kompozit je samostatná materiálová kategorie v britském pEPR pro obaly vyrobené převážně z papíru nebo kartonu s dalšími materiály k nim připojenými, například kelímky s PE povrstvením. Podle RAM se položka na bázi vlákna s více než 5 % plastu hmotnostně posuzuje jako vláknitý kompozit, nikoli jako papír a karton, a FBC nese vyšší poplatky za tunu než papír a karton.

Viz: obalové předpisy ve Spojeném království

Green Claims Code (UK; CMA)

Green Claims Code je pokyn britského úřadu Competition and Markets Authority, který vyžaduje, aby ekologická tvrzení byla pravdivá a přesná, jasná, úplná, férová při srovnávání, založená na celém životním cyklu a doložená. Od dubna 2025 umožňuje zákon DMCC 2024 úřadu CMA přímo pokutovat podniky až do výše 10 % celosvětového obratu za porušení spotřebitelského práva.

Viz: obalové předpisy ve Spojeném království; tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

OPRL (On-Pack Recycling Label; UK)

OPRL je dobrovolný britský systém označování recyklace na obalech. Povinné označení „Recycle“ a „Do not recycle“ plánované v rámci pEPR bylo z předpisů vypuštěno, dokud nebudou pravidla sladěna, a nemá aktuální datum, takže označování OPRL zůstává dobrovolné a tisková data by měla ponechat místo pro budoucí povinnou značku.

Viz: obalové předpisy ve Spojeném království

PackUK (UK; správce systému pEPR)

PackUK je správce systému EPR pro obaly ve Spojeném království. Vypočítává poplatky za tunu pro každou materiálovou kategorii z nákladů na nakládání s obalovým odpadem z domácností, vydává oznámení o povinnosti velkým producentům a platí místním úřadům. K říjnu 2026 plánoval vydat potvrzené poplatky pro 2. rok (2026/27) spolu s úvodními oznámeními o povinnosti koncem listopadu 2026.

Viz: obalové předpisy ve Spojeném království

pEPR (UK; rozšířená odpovědnost producenta za obaly)

pEPR je britský systém EPR pro obaly. Podnik usazený ve Spojeném království je povinným producentem, pokud jeho obrat přesahuje 1 milion £ a ročně nakládá s více než 25 tunami obalů, a velcí producenti (nad 2 miliony £ a 50 tun) platí poplatky za nakládání s odpadem, fakturované od října 2025 a od 2. roku (2026/27) modulované podle hodnocení RAM. Činnosti zahrnují dovoz baleného zboží a dodávání nenaplněných obalů; producentem není výrobce mimo UK, ale britský dovozce nebo majitel značky.

Viz: obalové předpisy ve Spojeném království

Plastová obalová daň (UK; Plastic Packaging Tax, PPT)

Plastic Packaging Tax je britská daň z plastových obalových složek obsahujících méně než 30 % recyklovaného plastu, vybíraná ve výši 228,82 £ za tunu od 1. dubna 2026. Složka se považuje za plastovou, pokud je plast jejím hmotnostně nejtěžším materiálem, a výrobci a dovozci 10 tun nebo více plastových obalů za 12 měsíců, plněných i nenaplněných, se musejí registrovat u HMRC. Od 1. dubna 2027 se předspotřebitelský plast už nepočítá jako recyklovaný obsah.

Viz: obalové předpisy ve Spojeném království

PRN a PERN (UK; potvrzení o využití obalů)

PRN (packaging waste recovery note) je doklad vydaný akreditovaným britským zpracovatelem, že určitá tonáž obalového odpadu byla recyklována; PERN (packaging waste export recovery note) je ekvivalent vydaný akreditovaným vývozcem. Povinní producenti je nakupují, aby prokázali splnění ročních recyklačních povinností; systém pokračuje vedle poplatků za nakládání s odpadem v rámci pEPR, takže ceny PRN jsou samostatnou nákladovou položkou oddělenou od poplatků PackUK.

Viz: obalové předpisy ve Spojeném království

RAM (UK; metodika posuzování recyklovatelnosti; červená, oranžová, zelená)

RAM je metodika, která hodnotí britské obaly z domácností z hlediska recyklovatelnosti jako zelené, oranžové nebo červené; používá se od 2. roku pEPR (2026/27) k modulaci poplatků, přičemž červená platí za svůj materiál nejvíce. Ilustrativní poplatky PackUK pro 2. rok u papíru a kartonu činily 190, 210 a 250 £ za tunu pro zelenou, oranžovou a červenou; potvrzené poplatky nebyly k říjnu 2026 zveřejněny. RAM v1.1 zahrnuje vykazovací roky 2025 a 2026 a RAM 2027 se použije od 1. ledna 2027; obě hodnotí nepromastitelný, silikonovaný a voskovaný papír jako červený.

Viz: obalové předpisy ve Spojeném království

Simpler Recycling (Anglie)

Simpler Recycling je anglická reforma sběru odpadu. Od 31. března 2025 musejí podniky s 10 a více zaměstnanci v přepočtu na plné úvazky třídit recyklovatelný odpad pro sběr; sběr plastové fólie, původně plánovaný do 31. března 2027, byl po oznámení úřadu Defra z července 2026 odložen na rok 2030. U restaurací se týká proudů odpadu v zázemí.

Viz: obalové předpisy ve Spojeném království

Zákazy plastů na jedno použití (UK: Anglie, Skotsko, Wales)

Anglie zakazuje od 1. října 2023 dodávání plastových příborů, držáků na balónky, míchátek a polystyrenových nádob na jídlo a nápoje na jedno použití a omezuje talíře, misky a tácky, včetně papírových s plastovým povrstvením; talíře, misky a tácky dodávané podnikům nebo ty, které jsou obaly předem naplněnými nebo plněnými u pultu, jsou vyňaty. Zákaz ve Skotsku platí od 1. června 2022 a ve Walesu od 30. října 2023; ani jeden se nevztahuje na misky nebo tácky a druhá fáze ve Walesu byla odložena.

Viz: obalové předpisy ve Spojeném království; papírové a plastové misky

Spojené státy

Federální právo pro styk s potravinami, státní zákony o obalech a pravidla pro tvrzení. Celá příručka je předpisy pro gastronomické obaly v USA.

21 CFR části 174 až 178 (US; předpisy FDA o nepřímých potravinářských přídatných látkách)

21 CFR části 174 až 178 jsou předpisy FDA, které uvádějí látky povolené v materiálech pro styk s potravinami, tzv. nepřímé potravinářské přídatné látky: část 175 upravuje lepidla a složky nátěrů, část 176 složky papíru a kartonu, část 177 polymery, například polyethylen, a část 178 pomocné látky a sanitační prostředky. Látka pro styk s potravinami potřebuje pro zamýšlené použití zařazení zde, status GRAS, předchozí schválení (prior sanction) nebo účinné oznámení o látce pro styk s potravinami (Food Contact Notification).

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

21 CFR 176.170 a 176.180 (US; papír a karton)

21 CFR 176.170 uvádí látky povolené jako složky papíru a kartonu ve styku s vodnými a tučnými potravinami, s extrakčními limity a podmínkami použití podle druhu potraviny a teploty; podle něj se obvykle posuzují obaly na hamburgery, krabice na pizzu, kelímky a nádoby na polévku. 21 CFR 176.180 se vztahuje na papír a karton ve styku se suchými potravinami, například pekárenské sáčky na suché zboží.

Viz: předpisy pro gastronomické obaly v USA

ASTM D6400 a D6868 (US; normy kompostovatelnosti)

ASTM D6400 je americká specifikace pro plasty určené ke kompostování v komunálních nebo průmyslových zařízeních a ASTM D6868 se týká biologicky rozložitelných plastových nátěrů nebo vrstev na papíru a jiných kompostovatelných substrátech, což je norma relevantní pro papír s PLA nebo disperzním nátěrem. Certifikační orgány jako BPI zkouší podle nich a Kalifornie a další státy na ně vážou označování kompostovatelnosti.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

BPI (Biodegradable Products Institute; US)

BPI je hlavní severoamerický certifikátor kompostovatelných výrobků a obalů, který zkouší podle ASTM D6400 a D6868. Od 1. ledna 2020 vyžaduje, aby nebyly záměrně přidány žádné fluorované chemikálie a aby celkový organický fluor nepřesáhl 100 ppm, čímž spojuje certifikaci kompostovatelnosti s konstrukcí bez PFAS.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

California AB 1201 (US-CA; označování kompostovatelnosti)

California AB 1201 stanoví pravidla pro označování výrobků jako „compostable“ nebo „home compostable“. Od 1. ledna 2026 musejí být takové výrobky také povolenými vstupy podle programu USDA National Organic Program; CalRecycle toto prodloužil do 30. června 2027 u výrobků obsahujících syntetické látky, například PLA nebo PHA, které jinak pravidla splňují, s tím, že jakékoli obnovení je omezeno do 1. ledna 2031, takže aktuální stav je třeba před tiskem ověřit.

Viz: předpisy pro gastronomické obaly v USA

California SB 54 (US-CA; EPR pro obaly)

California SB 54 je kalifornský zákon o EPR pro obaly, podle něhož musejí producenti, typicky majitelé značek, nebo dovozce či distributor, pokud značka nemá v USA zastoupení, vstoupit do organizace pro odpovědnost producentů a financovat státní program pro obaly. Jako PRO působí Circular Action Alliance; tvrzení o recyklovatelnosti omezuje samostatně SB 343.

Viz: předpisy pro gastronomické obaly v USA

California SB 343 (US-CA; tvrzení o recyklovatelnosti)

California SB 343 omezuje používání symbolu chasing arrows a tvrzení „recyclable“ na obalech, které nesplňují státní kritéria recyklovatelnosti. Jeho omezení se měla použít od 4. října 2026, ale 14. července 2026 federální soud předběžně zakázal státu jeho vymáhání vůči jakémukoli podniku, dokud pokračuje ústavní spor, takže jeho stav je třeba před tiskem ověřit.

Viz: předpisy pro gastronomické obaly v USA

California SB 1053 (US-CA; tašky pro odnos)

California SB 1053 zakazuje od 1. ledna 2026 plastové tašky pro odnos v pokrytých prodejnách, tedy ve větších obchodech s potravinami, velkých obchodech s lékárnou a licencovaných večerkách, potravinových obchodech a obchodech s lihovinami; restaurace nejsou pokrytými prodejnami. Recyklované papírové tašky pro odnos musejí být přijímány do tříděného sběru, nést jméno výrobce, zemi výroby a procento postspotřebitelského obsahu, být prodávány nejméně za 10 centů a od 1. ledna 2028 obsahovat nejméně 50 % postspotřebitelského obsahu, bez přechodného procenta pro roky 2026 a 2027.

Viz: předpisy pro papírové tašky podle trhů

Circular Action Alliance (CAA; US)

Circular Action Alliance je organizace pro odpovědnost producentů, která jedná za producenty ve většině států USA se zákony o EPR pro obaly, včetně Oregonu, kde program funguje od července 2025. Producenti se registrují a podávají hlášení prostřednictvím CAA v každém státě, v němž jejich obaly dosahují spotřebitelů.

Viz: předpisy pro gastronomické obaly v USA

FDA (US Food and Drug Administration)

FDA reguluje materiály pro styk s potravinami v USA podle Federal Food, Drug, and Cosmetic Act. Neschvaluje, necertifikuje ani neregistruje hotové obaly nebo obalové továrny; soulad se dokládá látku po látce vůči CFR, statusu GRAS, předchozím schválením nebo oznámením Food Contact Notification, obvykle v záručním dopisu dodavatele (letter of guaranty). Dne 28. února 2024 oznámila, že prostředky na bázi PFAS pro odolnost proti tuku se už v USA pro styk s potravinami neprodávají.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

Food Contact Notification (FCN; US)

Food Contact Notification (FCN) je předtržní oznamovací cesta FDA pro nové látky pro styk s potravinami. Účinné FCN se vztahuje pouze na látku oznamovatele vyrobenou jím samotným a na zákazníky, kteří tuto látku používají, nikoli na podobné látky od jiných výrobců, takže dodavatel, který se odkazuje na FCN, by měl uvést, čí oznámení to je. V lednu 2025 FDA stanovila, že 35 FCN pro PFAS již není účinných.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

FTC Green Guides (US; 16 CFR část 260)

FTC Green Guides (16 CFR část 260, 2012) jsou pokyny americké Federal Trade Commission k ekologickým marketingovým tvrzením, přezkoumávané od prosince 2022, ale k říjnu 2026 stále platné. Nekvalifikované tvrzení o recyklovatelnosti vyžaduje, aby recyklační zařízení byla dostupná podstatné většině, 60 %, spotřebitelů nebo komunit, kde se výrobek prodává; jinak musí být tvrzení kvalifikováno.

Viz: tvrzení o recyklovatelnosti, kompostovatelnosti a biologické rozložitelnosti

GRAS (obecně považováno za bezpečné; US)

Status GRAS znamená, že látka je kvalifikovanými odborníky obecně uznávána jako bezpečná pro zamýšlené použití, což ji podle amerického práva vyjímá ze schvalování potravinářských přídatných látek. Látka GRAS může být právním základem pro použití v obalech pro styk s potravinami, ale jen pro použití a podmínky, na nichž se stanovení GRAS zakládá.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

Letter of guaranty (US; prohlášení o souladu s FDA)

Letter of guaranty je písemné prohlášení amerického dodavatele, že materiál pro styk s potravinami splňuje příslušné předpisy FDA; uvádí hotový výrobek, jeho součásti, oddíly CFR nebo jiné právní základy, o které se opírá, a druhy potravin a teploty, které pokrývá. Je to americký protějšek prohlášení o shodě v EU a dovozci jej obvykle potřebují od výrobce.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

New Jersey Recycled Content Law (US-NJ; papírové tašky pro odnos)

Newjerseyský Recycled Content Law vyžaduje od 18. ledna 2024, aby papírové tašky pro odnos prodávané ve státě obsahovaly nejméně 40 % postspotřebitelského recyklátu, nebo 20 % u tašek určených pro 8 liber (lb) nebo méně, přičemž povinnost nese výrobce tašek. Je oddělený od newjerseyského zákona o taškách z roku 2022, který zakazuje plastové tašky pro odnos v obchodech a u poskytovatelů stravovacích služeb a papírové tašky pro odnos v obchodech s potravinami o ploše 2 500 čtverečních stop (sq ft) nebo více.

Viz: předpisy pro papírové tašky podle trhů

Prior sanction (US; předchozí schválení)

Prior sanction je schválení, které FDA nebo americké ministerstvo zemědělství udělily pro konkrétní použití látky před dodatkem o potravinářských přídatných látkách z roku 1958. Zůstává platným právním základem pro toto použití v materiálech pro styk s potravinami, ale jen pro přesně schválenou látku a použití.

Viz: soulad obalů pro styk s potravinami

Státní zákony o EPR pro obaly (US)

Nejméně sedm států USA má zákony o EPR pro obaly: Kalifornie (SB 54), Oregon (program funguje od července 2025), Colorado (faktury producentům v roce 2026), Maine, Minnesota, Maryland a Washington. Producentem je typicky majitel značky, nebo dovozce či distributor, pokud značka nemá v USA zastoupení, a každý stát stanoví vlastní pravidla registrace, hlášení, poplatků a pro malé producenty.

Viz: předpisy pro gastronomické obaly v USA

Státní zákazy PFAS v potravinářských obalech (US)

Mnoho států USA zakazuje záměrně přidané PFAS v potravinářských obalech, včetně New Yorku (31. prosince 2022), Kalifornie podle AB 1200 (1. ledna 2023), Washingtonu (postupně 2023 a 2024), Vermontu (1. července 2023), Connecticutu (31. prosince 2023), Colorada, Marylandu a Minnesoty (1. ledna 2024), Havaje (31. prosince 2024), Rhode Islandu a Oregonu (1. ledna 2025) a Maine (25. května 2026, devět typů obalů z rostlinného vlákna). Praktickým celonárodním základem je žádné záměrně přidané PFAS, často ověřované prahem celkového organického fluoru kolem 100 ppm.

Viz: potravinářské obaly bez PFAS

Clo, původ a Incoterms

Terminologie klasifikace, původu, cla a obchodních doložek pro dovážené obaly, s uspořádáním EU–Turecko a UK–Turecko jako vzorovými příklady. Celá příručka je nákup obalů z Turecka.

Průvodní osvědčení A.TR (EU–Turecko)

A.TR je průvodní osvědčení, které dokládá, že zboží je ve volném oběhu v celní unii mezi EU a Tureckem a umožňuje průmyslovému zboží, například papírovým obalům (HS 48) a plastovým taškám a sáčkům (HS 3923), vstoupit do EU bez cla. Není osvědčením o preferenčním původu, nepoužívá se pro dovoz do UK a dovozní DPH se platí i nadále; bez platného A.TR při dovozu může být clo vyměřeno, dokud nebude předloženo.

Viz: nákup obalů z Turecka

CBAM (EU; mechanismus uhlíkové úpravy na hranicích)

CBAM je mechanismus EU, který zavádí cenu uhlíku na dovoz určitého zboží s vysokou uhlíkovou náročností, například železa a oceli, cementu, hnojiv a hliníku. Papírové a plastové obaly pod něj nespadají, ačkoli hliníkové výrobky, například fólie, do jeho působnosti patří.

Viz: nákup obalů z Turecka

CFR (Cost and Freight; Incoterm)

CFR je Incoterm jen pro námořní dopravu, podle něhož prodávající odbaví zboží pro vývoz a zaplatí dopravné do pojmenovaného cílového přístavu, ale riziko přechází na kupujícího po naložení zboží na loď v přístavu odeslání. Je to CIF bez povinnosti prodávajícího zajistit pojištění, takže kupující by měl zajistit pojištění nákladu od naložení.

Viz: nákup obalů z Turecka

CIF (Cost, Insurance and Freight; Incoterm)

CIF je Incoterm jen pro námořní dopravu, podle něhož prodávající platí dopravné a minimální pojistné krytí do pojmenovaného cílového přístavu, ale riziko přechází na kupujícího po naložení zboží na loď v přístavu odeslání. Dovozní odbavení, clo a DPH řeší kupující, který by měl zkontrolovat, zda minimální krytí odpovídá hodnotě nákladu.

Viz: nákup obalů z Turecka

CIP (Carriage and Insurance Paid To; Incoterm)

CIP je Incoterm pro jakýkoli druh dopravy, podle něhož prodávající platí přepravu a pojištění do pojmenovaného místa určení, ale riziko přechází na kupujícího při předání zboží prvnímu dopravci. Podle Incoterms 2020 musí prodávající u CIP zajistit širší pojistné krytí než u CIF, takže CIP je multimodální alternativou pro kontejnerový náklad předávaný ve vnitrozemí.

Viz: nákup obalů z Turecka

Kód KN (kombinovaná nomenklatura EU; DE: Zolltarifnummer)

Kód KN je osmimístné celní třídění EU, vystavěné na šestimístném kódu HS; databáze TARIC EU jej rozšiřuje na deset míst pro dovozní opatření a používá se v dovozních prohlášeních. Papírové krabice a tašky spadají především pod položku 4819 a plastové tašky a sáčky pod 3923 a kód určuje clo, statistiku a případná opatření specifická pro produkt.

Viz: nákup obalů z Turecka

Označování země původu (US; 19 CFR část 134)

Podle 19 CFR části 134 musí být zboží dovážené do USA, nebo v některých případech jeho vnější obaly, označeno zemí původu v angličtině, čitelně a trvale. Přesné označení a pravopis, například u zboží vyrobeného v Turecku, je třeba dohodnout s celním makléřem před tiskem krabic.

Viz: nákup obalů z Turecka

CPT (Carriage Paid To; Incoterm)

CPT je Incoterm pro jakýkoli druh dopravy, podle něhož prodávající platí přepravu do pojmenovaného místa určení, ale riziko přechází na kupujícího při předání zboží prvnímu dopravci. Pro kontejnerový náklad předávaný ve vnitrozemním depu se hodí lépe než CFR a kupující zajišťuje pojištění.

Viz: nákup obalů z Turecka

Celní záruka (US; customs bond)

Celní záruka (customs bond) je finanční záruka vydaná ručitelem a složená u amerického Customs and Border Protection, že dovozce zaplatí clo, daně a sankce, které dluží. Vyžaduje se pro formální celní prohlášení a může být jednorázová pro jednu zásilku, nebo průběžná pokrývající rok dovozu.

Viz: nákup obalů z Turecka

Celní unie (EU–Turecko; rozhodnutí 1/95)

Celní unie je uspořádání, v němž členové mezi sebou ruší cla a uplatňují společný vnější tarif. Celní unie EU–Turecko, zřízená rozhodnutím Rady přidružení 1/95, umožňuje, aby se průmyslové zboží ve volném oběhu pohybovalo mezi Tureckem a EU bez cla, pokud je doprovázeno A.TR; neruší dovozní DPH a nevztahuje se na obchod s UK.

Viz: nákup obalů z Turecka

DAP (Delivered at Place; Incoterm)

DAP je Incoterm, podle něhož prodávající zajišťuje dopravu do pojmenovaného místa určení a nese riziko, dokud zboží nedorazí připravené k vykládce, zatímco kupující vykládá a řeší dovozní odbavení, clo a DPH. Je běžný u silniční dopravy z Turecka do skladů v EU.

Viz: nákup obalů z Turecka

DDP (Delivered Duty Paid; Incoterm)

DDP je Incoterm, podle něhož prodávající doručí zboží do pojmenovaného místa určení a také řeší dovozní odbavení, clo a DPH. Vyžaduje, aby prodávající vystupoval jako dovozce, což může znamenat registraci k DPH v cílové zemi EU nebo uspořádání s nerezidentním dovozcem v USA, takže je třeba písemně potvrdit, co cena zahrnuje.

Viz: nákup obalů z Turecka

De minimis (US; clo)

De minimis je hodnotový práh, pod nímž zboží vstupuje bez cla a se zjednodušenými formalitami. V USA bylo bezcelní zacházení se zásilkami s nízkou hodnotou pozastaveno, takže i malé zásilky vzorků obalů mohou podléhat clu a celním formalitám.

Viz: nákup obalů z Turecka

DPU (Delivered at Place Unloaded; Incoterm)

DPU je Incoterm, podle něhož prodávající zboží doručí a vyloží v pojmenovaném místě určení a nese riziko, dokud není vyloženo, zatímco kupující řeší dovozní odbavení, clo a DPH. V Incoterms 2020 nahradil DAT a je jediným pravidlem, které činí prodávajícího odpovědným za vykládku.

Viz: nákup obalů z Turecka

Číslo EORI (EU/UK)

Číslo EORI (Economic Operators Registration and Identification) identifikuje podnik vůči celním orgánům v EU nebo UK a musí být uvedeno na dovozních a vývozních prohlášeních. Dovozce obalů jej potřebuje před první zásilkou; GB používá vlastní čísla EORI, oddělená od unijních.

Viz: nákup obalů z Turecka

Průvodní osvědčení EUR.1

EUR.1 je průvodní osvědčení, které dokládá preferenční původ zboží podle dohody o volném obchodu a vydává je celní úřad nebo komora vyvážející země. U dovozu do UK z Turecka podle dohody UK–Turecko o volném obchodu je jedním ze dvou přijímaných dokladů o původu, tím druhým je prohlášení o původu na faktuře.

Viz: nákup obalů z Turecka

EXW (Ex Works; Incoterm)

EXW je Incoterm, podle něhož kupující přebírá náklady a riziko v provozovně prodávajícího, před naložením, a odpovídá za vývozní odbavení v zemi prodávajícího. Protože zahraniční kupující často nejsou na vývozní odbavení tam vybaveni, FCA v provozovně prodávajícího obvykle dosáhne téhož výsledku s menšími problémy.

Viz: nákup obalů z Turecka

FCA (Free Carrier; Incoterm)

FCA je Incoterm, podle něhož prodávající odbaví zboží pro vývoz a předá je dopravci kupujícího v pojmenovaném místě, kde riziko přechází na kupujícího. Pro kontejnerové a silniční zásilky se hodí lépe než FOB, pokud se zboží předává před naložením na loď.

Viz: nákup obalů z Turecka

FOB (Free On Board; Incoterm)

FOB je Incoterm jen pro námořní dopravu, podle něhož prodávající odbaví zboží pro vývoz a nese riziko, dokud není naloženo na loď v pojmenovaném přístavu odeslání. Kupující platí hlavní dopravné, pojištění a všechny dovozní náklady; u kontejnerů předávaných na terminálu lépe odpovídá přechodu rizika FCA, i když FOB zůstává široce používané.

Viz: nákup obalů z Turecka

Kód HS (harmonizovaný systém; US: kód HTS)

Kód HS je šestimístné třídění produktů v Harmonizovaném systému Světové celní organizace, které používají téměř všechny celní orgány a které se na národní úrovni rozšiřuje jako kód KN v EU, komoditní kód ve Spojeném království a kód HTS v USA. Papírové obaly spadají především do kapitoly 48 a plastové tašky a sáčky do položky 3923; kód určuje clo, dokumentaci a obchodní statistiku.

Viz: nákup obalů z Turecka

Kód HTS (US; Harmonized Tariff Schedule)

Kód HTS je desetimístné americké třídění v Harmonized Tariff Schedule, které spravuje US International Trade Commission. Potištěné obaly spadají typicky pod 4819 u krabic a tašek, 4823.69 u papírových kelímků, 4811 a 4806 u povrstvených a nepromastitelných papírů a 3923 u plastových tašek a sáčků; protože se dodatečná cla od roku 2025 opakovaně měnila, je třeba aktuální sazbu v době objednávky ověřit na hts.usitc.gov a u licencovaného celního makléře.

Viz: předpisy pro gastronomické obaly v USA

Dovozní DPH (DE: Einfuhrumsatzsteuer; NL: invoer-btw)

Dovozní DPH je daň z přidané hodnoty vybíraná při vstupu zboží do země, oddělená od cla: například 19 % v Německu, 20 % v Rakousku a ve Spojeném království a 21 % v Nizozemsku. Podniky registrované k DPH ji obvykle mohou odpočítat, ale ovlivňuje cash flow; v Nizozemsku umožňuje licence podle článku 23 dovozcům odložit ji do přiznání k DPH místo placení na hranici.

Viz: nákup obalů z Turecka

Importer of record (IOR; US)

Importer of record (IOR) je strana, která je právně odpovědná za celní prohlášení k dovozu, clo, celní záruku, Importer Security Filing, označení země původu a vedení záznamů, typicky kupující nebo jím určená strana u dovozu do USA. Často je také producentem EPR, pokud značka nemá v USA zastoupení, a při podmínkách DDP musí tuto roli převzít prodávající.

Viz: nákup obalů z Turecka

Incoterms 2020 (obchodní doložky ICC)

Incoterms 2020 je jedenáct standardních obchodních pravidel Mezinárodní obchodní komory, která vymezují, kde končí náklady, rizika a clo prodávajícího a kde začínají kupujícího: EXW, FCA, CPT, CIP, DAP, DPU a DDP pro jakýkoli druh dopravy a FAS, FOB, CFR a CIF jen pro námořní a vnitrozemskou vodní dopravu. Pravidlo a pojmenované místo by měly být stanoveny v každé cenové nabídce a nabídky z různých zemí by se měly srovnávat na stejné doložce.

Viz: nákup obalů z Turecka; faktory ovlivňující cenu obalů

ISF (Importer Security Filing; 10+2; US)

ISF, známé jako 10+2, je americký požadavek, aby dovozce podal deset datových prvků a dopravce dva před naložením námořního nákladu v zahraničním přístavu. Pozdní, nepřesná nebo chybějící podání mohou být sankcionována, takže údaje o zásilce od dodavatele by měly dorazit k dovozci nebo makléři před naložením kontejneru.

Viz: nákup obalů z Turecka

Prohlášení o původu (schválený vývozce)

Prohlášení o původu je prohlášení o preferenčním původu učiněné vývozcem na obchodní faktuře nebo jiném obchodním dokladu podle dohody o volném obchodu, například dohody UK–Turecko. Nad hodnotovým prahem, zhruba 6 000 € za zásilku podle této dohody, potřebuje vývozce status schváleného vývozce; pod ním může prohlášení učinit kterýkoli vývozce.

Viz: nákup obalů z Turecka

Preferenční původ (pravidla původu)

Preferenční původ je status, který zboží kvalifikuje pro snížené nebo nulové clo podle dohody o volném obchodu. Závisí na splnění pravidel původu dohody specifických pro produkt, například požadované změny celní položky nebo maximálního podílu nepůvodního materiálu, a musí být podložen dokladem o původu; obaly zpracované z dováženého papíru nebo fólie mohou, ale nemusí být způsobilé. Nepreferenční původ, země „vyrobeno v“ pro označování a obchodní opatření, je samostatný pojem.

Viz: nákup obalů z Turecka

Dohoda o volném obchodu UK–Turecko (UK–Türkiye FTA)

Dohoda UK–Turecko o volném obchodu upravuje obchod mezi oběma zeměmi od 1. ledna 2021. Na rozdíl od celní unie EU–Turecko závisejí její snížená nebo nulová cla na tom, zda zboží splňuje pravidla původu specifická pro produkt a je doloženo EUR.1 nebo prohlášením o původu; pokud původ nelze prokázat, uplatní se sazba UK Global Tariff a navíc se platí britská dovozní DPH 20 %.

Viz: nákup obalů z Turecka

Přeprava, palety a fracht

Jednotky nákladu, přepravní doklady a míry, které určují celkové náklady dodání. Paletizace je popsána v příručce nákup obalů z Turecka a dimenzování přepravních krabic v příručce rozměry poštovních krabic.

Konosament (B/L; bill of lading; DE: Konnossement; NL: cognossement)

Konosament je doklad vydávaný námořním dopravcem, který slouží jako potvrzení o převzetí zboží, důkaz přepravní smlouvy a, je-li vydán jako převoditelný originál, jako cenný papír potřebný k uvolnění nákladu. Námořní nákladní list (sea waybill) je nepřevoditelná alternativa používaná, když není třeba převod vlastnického práva.

Viz: nákup obalů z Turecka

CBM (kubický metr)

CBM je kubický metr, jednotka používaná k měření objemu nákladu. Námořní doprava dílčích zásilek (LCL) se obvykle účtuje za CBM nebo za tunu, podle toho, co je větší, a 20stopý kontejner pojme vnitřně asi 33 m³, 40stopý asi 67 m³ a 40stopý high-cube asi 76 m³, ačkoli použitelný objem je nižší, když se započítají palety a stohování.

Viz: nákup obalů z Turecka

Nákladní list CMR

Nákladní list CMR je standardní doklad pro silniční dopravu podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, používaný u zásilek kamiony, například z Turecka do skladů v EU. Zaznamenává zboží, odesílatele, dopravce a příjemce a podepisuje se při převzetí a doručení, takže poškození nebo manko je třeba při vykládce na něm poznamenat.

Viz: nákup obalů z Turecka

Objemová hmotnost (DIM weight; volumetric weight)

Objemová hmotnost je zpoplatněná hmotnost, kterou dopravci vypočítají z objemu zásilky, tedy délka × šířka × výška dělená dělitelem, a účtují ji, když překročí skutečnou hmotnost. USPS změnila svůj dělitel ze 166 na 139 kubických palců na libru dne 12. července 2026 pro zásilky nad jednu kubickou stopu a mezinárodní expresní služby běžně používají 5 000 cm³ na kg, takže předimenzované poštovní krabice stojí na přepravě víc a navíc porušují od roku 2030 pravidlo PPWR o prázdném prostoru.

Viz: rozměry poštovních krabic

Europaleta (EUR/EPAL; 1200 × 800 mm; DE: Europalette)

Europaleta je standardní evropská dřevěná paleta o rozměrech 1200 × 800 mm, vyráběná a označovaná podle pravidel EPAL nebo rovnocenných. Na 13,6 m dlouhý návěs se vejde 33 v jedné vrstvě, což z ní činí výchozí volbu pro silniční dopravu z Turecka do EU; do 40stopého kontejneru se podle uspořádání typicky vejde asi 23 až 25 na vrstvu.

Viz: nákup obalů z Turecka

FCL a LCL (plný a dílčí kontejner; silnice: FTL a LTL)

FCL (full container load) znamená, že odesílatel rezervuje celý kontejner, zatímco LCL (less than container load) konsoliduje náklad několika odesílatelů v jednom kontejneru a účtuje za CBM nebo tunu. LCL se hodí pro menší objednávky, ale přidává manipulaci ve skladech konsolidace a dekonsolidace; u silniční dopravy jsou ekvivalenty FTL (plný kamion) a LTL (dílčí zásilka).

Viz: nákup obalů z Turecka

Paleta GMA (US; 48 × 40 palců)

Paleta GMA, pojmenovaná podle bývalé americké asociace Grocery Manufacturers Association, je standardní americká paleta o rozměrech 48 × 40 palců (in), tedy asi 1219 × 1016 mm. Americké sklady a regály jsou na ni stavěny, takže zásilky do amerických distribučních center by měly být paletizovány na 48 × 40 palců; typicky se asi 10 vejde do 20stopého a 20 do 40stopého kontejneru.

Viz: nákup obalů z Turecka

ISPM 15 (norma pro dřevěný obalový materiál)

ISPM 15 je norma Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, která vyžaduje, aby dřevěný obalový materiál v mezinárodním obchodu, například palety a bedny, byl ošetřen proti škůdcům, typicky tepelným ošetřením na teplotu 56 °C v jádře po dobu 30 minut, a označen symbolem IPPC, kódem země, číslem výrobce a kódem ošetření (HT pro tepelné ošetření). Zpracované dřevo, například překližka a palety z lisovaného dřeva, je vyňato a požadavky cílové země je třeba potvrdit u spedice.

Viz: nákup obalů z Turecka

Celkové náklady dodání (landed cost)

Celkové náklady dodání (landed cost) jsou celkové náklady na dopravu obalů do skladu kupujícího: cena ze závodu plus fracht, pojištění, clo, nevratné daně, odbavení a poplatky makléře, přístavní a manipulační poplatky a vnitrozemské doručení. Protože se fracht účtuje za paletové místo, návěs nebo kontejner, počet kusů na paletě často mění celkové náklady dodání na tisíc kusů stejně jako cena ze závodu.

Viz: faktory ovlivňující cenu obalů; nákup obalů z Turecka

TEU (twenty-foot equivalent unit)

TEU je standardní jednotka kapacity kontejnerů, rovná jednomu 20stopému kontejneru; 40stopý kontejner se počítá jako dvě TEU (FEU). Přepravní linky a přístavy uvádějí kapacitu a některé sazby v TEU, zatímco kupující obalů obvykle rezervují podle typu kontejneru: 20 stop, 40 stop nebo 40 stop high-cube, přičemž ten je asi o 30 cm vyšší a hodí se pro lehké objemné zboží, například zasunuté kelímky.

Viz: nákup obalů z Turecka

Britská standardní paleta (1200 × 1000 mm; průmyslová paleta ISO)

Britská standardní paleta má rozměry 1200 × 1000 mm a v některých částech kontinentální Evropy se používá také jako průmyslová paleta ISO. Na 13,6 m dlouhý návěs se vejde 26 a do 40stopého kontejneru asi 20 až 21 na vrstvu; britská distribuční centra ji často očekávají, takže rozměr palety by měl být dohodnut před výrobou.

Viz: nákup obalů z Turecka

Další krok: promítněte pojmy do své specifikace

Většina těchto pojmů odpovídá řádku ve specifikaci obalu nebo v poptávce: země dodání a to, kdo je v každé z nich výrobce, dovozce a producent; podmínky styku s potravinami a požadované dokumenty; doklady o PFAS a obsahu recyklátu; tvrzení a značky, které se mají tisknout; Incoterm, pojmenované místo, norma palety a doklad o původu. Úplný kontrolní seznam uvádí průvodce poptávkou obalů a pohled kupujícího na nákladovou stránku nabízí příručka faktory ovlivňující cenu obalů.

Společnost 9 Packaging je výrobce a exportér potištěných obalů pro firemní zákazníky se sídlem v Istanbulu, se zkušenostmi s dodávkami pro provozy rychlého občerstvení a řetězové gastronomie. Pokud je některý pojem v požadavku na soulad s předpisy, v dokumentu dodavatele nebo v exportní nabídce nejasný, pošlete jej s poptávkou prostřednictvím naší kontaktní stránky; dokumenty a data, která ke každé položce patří, se dohodnou při cenové nabídce a technickém posouzení.